Elitní koloběžkář Matěj Pekárek utrpěl zranění. Na sezonu ale vzpomíná s úsměvem

„Je to pro mě neskutečná příležitost. Díky Allwynu se můžu svému sportu věnovat na tisíc procent. Největším přínosem jsou pro mě kontakty, nové zážitky a podpora, kterou od nich mám,“ říká Matěj Pekárek. Právě u freestyle koloběžky je podobná podpora mimořádně důležitá. Nejde totiž o sport, ve kterém by se točily miliony jako ve fotbale nebo hokeji. Pekárek přiznává, že v Česku jsou jen jeden nebo dva lidé, kteří se koloběžkou dokážou skutečně živit. „Je to pro mě velké privilegium a Allwyn na tom má velký podíl,“ dodává.

kviff

Bachelor Miroslav Dubovický vzal Sarah do Varů. Z dronové show byl nadšený: Fenomenální zážitek, říká

Zlomená ruka a roztrhané vazy

Ke koloběžce se dostal už jako malý kluk. Nejdřív jezdil na skateboardu, ale odmala skákal také na skládací koloběžce. Když rodiče viděli, jak moc ho to táhne k trikům, koupili mu k osmým narozeninám první freestyle koloběžku. Navíc bydlel jen pár minut od skateparku Gutovka ve Strašnicích, takže měl ideální podmínky. Adrenalin měl v sobě odjakživa. Do patnácti let dělal atletiku, ale i tam si vybíral disciplíny, které byly trochu nebezpečnější. Běhal přes překážky a skákal o tyči. „Vždycky mě to táhlo k adrenalinovějším sportům. Asi to máme v rodině. Táta jezdil na BMXku a teta na bruslích ve stejném skateparku, kde jsem vyrůstal,“ říká.

Rodiče se o něj samozřejmě báli, ale zároveň ho podporovali. A důvod k obavám měli. Freestyle koloběžka je tvrdý sport, který dokáže tělo pořádně potrápit. Pekárek se nedávno vrátil ze závodů se zlomenou rukou. A nešlo o úplnou drobnost.
„V druhé jízdě jsem si ruku zlomil. Myslel jsem si, že mám jen zlomenou člunkovou kost, že mi to sešroubují nebo dají do sádry. Ještě jsem si s tím užil dovolenou na Sardinii. Až potom se ukázalo, že je to horší. Musely se sešívat vazy a dávaly se tam dráty,“ popisuje. Rekonvalescence potrvá čtyři až šest měsíců, než se vrátí na plnou úroveň. Přesto Matěj sezonu hodnotí jako úspěšnou. Na Světovém poháru skončil druhý, ale díky předchozím výsledkům je momentálně první v celkovém pořadí Světového poháru. Zároveň ale upřesňuje, že to neznamená titul mistra světa.

„Mistrovství světa máme jednou za rok. Tam jsem pátý na světě. Světový pohár je něco jiného, je to takové orientační pořadí podle výsledků ze zastávek. Momentálně jsem první ve Světovém poháru, ale na mistrovství světa pátý,“ vysvětluje férově. Po zranění zkoušel jezdit i se zlomenou rukou, ale rychle pochopil, že to není dobrý nápad. „Spadl jsem na zem a řekl jsem si, že to radši nechám být. Nechci ukazovat, že by se mělo jezdit se zlomeninou. Chci jít příkladem,“ říká. Kondici si chce udržovat během, rotopedem a posilovnou, jakmile mu to lékaři dovolí.

Zorka a Míra Hejdovi okouzleni největší dronovou show v historii. Ve Varech si užívají práci i zážitky

Velké plány s koloběžkou

Pekárek dobře ví, že závodní freestyle koloběžka není sport na celý život. Ne proto, že by ho přestal bavit, ale protože je extrémně náročný na tělo i psychiku. Věří, že u koloběžky zůstane co nejdéle, ale do budoucna počítá i s jinou cestou. „Na vrcholové závodní úrovni se to podle mě nedá dělat dlouhé desítky let. Je to neskutečně náročné. Chtěl bych závodit co nejdéle, ale potom bych se rád věnoval show, videím, táborům a předávání zkušeností mladším jezdcům,“ plánuje.

Už dnes tvoří obsah na sociální sítě, pořádá scooteringové tábory a snaží se inspirovat děti, aby se nebály sportovat. Jeho snem je posouvat celý sport dál. A také zvládnout trik, který má v hlavě už dlouho – trojité salto. „Trojité salto je pro mě vysněný trik. Je to takový vrchol. Chtěl bych se kvůli tomu podívat do Austrálie, kde je skvělé místo, kde by to šlo udělat. Připojil bych se k pár lidem na světě, kteří to umí,“ říká. Dvacáté narozeniny oslavil Matěj ve Varech s přítelkyní a kamarády. Žádná velká divočina ho ale kvůli zraněné ruce nečekala. „Nesmím to přehánět kvůli rekonvalescenci. Chci si hlavně užít dobrý čas s lidmi, které mám rád,“ uzavírá.

Trnitá cesta Kristiny Kloubkové: Nesplněné sny, vztah s kolegou či život před kamerou