Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karel Gott (zpěvák) StarDance 2019 Extra Host (pořad) sametová revoluce

Nejnovější kauzy

Dojemný vzkaz pro Nšo-či: Oněmělý hlas Vinnetoua truchlí pro Janu Drbohlavovou

+ Dalších 6 fotografií
DOPIS
Skoro šedesát let byli kolegy i blízkými přáteli, a tak zpráva o úmrtí Jany Drbohlavové (†78), která hrála nejen v Dívce na koštěti, ale také propůjčovala svůj hlas profesorce Minervě McGonagallové ve filmech o Harrym Potterem či Nšo-či ve slavných mayovkách, jejího divadelního i dabingového kamaráda Stanislava Fišera (87) zdrtila. Co jí vzkázal do nebe?

Stanislav Fišer, který propůjčoval hlas Vinnetouovi, do redakce eXtra.cz poslal dopis, kde popisuje, jaký život s Janou Drbohlavovou prožil. A je velmi dojemný.

„Milá Jano, v našich stařeckých závodech jsi mě předběhla, ale v mých vzpomínkách jsi stále se mnou. Píše se rok 1946 a mně bude za dva měsíce 15 roků. Zkoušíme v divadle pro mládež novou pohádku o Jankovi, co šil boty kočkám. Setkávám se prvně s Aťkou Janouškovou, která hraje moji kočičku. V hledišti není ani noha, máme poslední generálku, na jevišti se mezi námi pohybuje kulaťoučký pán, který nás fotografuje. A v hledišti v první řadě sedí malá holčička a na hlavě má účes zvaný lokýnky. Princezny všech hradů a zámků měly lokýnky a současný holčičky jen velmi bohatých rodičů. Ptám se, kdo to je? ‚To je přece dceruška toho pána, co nás fotografuje.‘ Tak jsem tě, Jano, poprvé poznal.

Nápadník

Pak jsme se asi dvacet let neviděli, já byl na vojně a když jsem se vrátil, divadlo pro mládež bylo v tak strašným stavu, že jsem odešel k Burianovi a potom k Werichovi. A když Werich onemocněl a odešel, tak se soubory spojily pod jedním v Městská divadla pražská. A tam jsi byla i Ty. Po nejúspěšnější komedii Charleyova teta, kde jsme hráli spolu 500×, následovala Prolhaná Ketty, kde jsem hrál tvého manžela. Kromě Prahy jsme jezdili po všech městech, kde byla kamenná divadla.

Tenkrát se do tebe zamiloval americký vyslanec nebo kulturní atašé – to už nevím. A čeští přátelé, kteří byli v Austrálii, přijeli do Prahy, požádali o text , který jsem jim věnoval, a uskutečnili jedno představení v Sydney. Což se nelíbilo našemu kádrovému oddělení.

Pak nám zavřeli (Otu) Ornesta (někdejší ředitel MDP – pozn. red.), bez vedení se náš silný soubor rozdrobil a přicházeli stále noví ředitelé, režiséři a samozřejmě i noví herci. Spousta kolegů odešla, ale my jsme zůstali. A od té doby jsme spolu byli jako manželé v každé úspěšné veselohře.

Oněměli

A tak nám uběhl život a stáří nás rozdělilo. Já odešel první a Ty jsi bojovala dál beze mne. To vše mám uchováno ve svých vzpomínkách, ale ta první je pořád ta o lokýnkách.

Naše hlasy znějí stále, i když je nemáme, Ty jako Nšo-či a já jako Tvůj Vinnetou.

‚Spi sladce!‘ To Ti přeje němý herec Stanislav Fišer.“

Mohlo by vás zajímat

Další články