V ničem neznal míru. Ani ve flámování. Legendární herec miloval život a miloval dobrou zábavu. Přiznal se, že kouřil od sedmi let, tehdy začal tátovi krást cigarety. V dospělosti kouřil i 80 ciagret denně. „Kouřil jsem americké cigarety v domnění, že jsou zdravější. Nebýt nemocný, tak bych kouřil pořád,“ přiznal kdysi v televizním rozhovoru.

Od puberty měl Menšík problémy se silným astmatem. Tento problém se u něj projevil na průmyslové škole. Tehdy dostal první záchvat a tento stav se mu vracel celý život. Měl osobní lékařku, která s ním jezdila po celém Československu.

Menšík měl problémy s alkoholem. Na rozdíl od všedních alkoholiků netrpěl změnami nálad, naopak byl vždy pozitivní, a tak si pro sebe tak tiše zoufal. Když točil filmy o alkoholu, například Ikarův pád z roku 1977, jeho kolegové cítili, že hraje sám sebe. Kvůli pití měl později problémy s rozeznáváním barev. Nedokázal říct, že je tráva zelená nebo růže rudá. Alkohol ho dostal na kolena, a tak se jednoho dne objevil u docenta Skály v jeho protialkoholní léčebně.

"Vyléčil se a pak tři nebo čtyři roky vůbec nepil,“ vzpomíná na Menšíka jeden z hereckých kolegů. Do problému ale upadl znovu, když mu přišel lék na astma, který obsahoval alkohol. Ke konci života bral každým dnem velké množství prášků a spoustu času trávil na nemocničním lůžku na kapačkách. Léčit se ale nechtěl. Utíkal z nemocnice a životospráva mu téměř nic neříkala.

„Jenže co si budeme říkat, jak je ten chlast špatný, tak je s ním spojená fůra hezkých vzpomínek. Takže jsem se díval v rámci terapie na Ikarův pád a v hlavě se mi mísil smutek s tím veselým, co jsme spolu my dva zažili i ve spojení s pitím. I moje maminka říkala, kdy se na to dívala: Peťko, to on nehraje, to je prostě on,“ uvedl v rozhovoru pro MF Dnes jeho syn Petr.

V letech 1977 až 1979 Československá televize odvysílala tři nejsledovanější silvestrovské show. Byly to pořady plné písní a scének, které právě Menšík moderoval. Málokdo ale ví, že v zákulisí byla připravená jeho lékařka Zdena Lipárová s kapačkami a venku před areálem čekala sanitka jako pojistka. Menšík si musel dávat přestávky a dojít si pro kapačku, jinak kvůli astmatu nemohl ani mluvit.

Později si znepřátelil tehdejšího ředitele České televize Jana Zelenku a začal dostávat nedůstojné a malé role. V posledních letech před svou smrtí se živil hlavně svým zájezdovým pořadem.

Vladimír Menšík zemřel 29. května v Brně v osmapadesáti letech. Ke konci měl problém se žaludkem, silné astma a také srdíčko nebylo v pořádku. Osudným se mu stal prasklý vřed, na který ho upozorňovala jeho osobní lékařka.

„Nechal po sobě úsměv. Jen se řekne Menšík – a lidé se smějí. Je to lepší, než kdyby tady byl sto let a nezbylo po něm nic,“ uvedl na jeho adresu herecký kolega Jiří Sovák.