Podnikatelského ducha měl už v mládí. Narodil se v ševcovské rodině a v otcově dílně získal potřebné znalosti o řemesle a obchodě.

Podnikatelské začátky

V roce 1894 se společně s bratrem Antonínem a sestrou Annou nechali vyplatit z otcova podniku a rozhodli se založit si obuvnickou živnost. Živnostenské oprávnění mu na úřadě vystavili v tomtéž roce, ale na jméno jeho bratra, protože Tomáš tehdy nebyl plnoletý.

Byznys zpočátku nebyl růžový, firma procházela několika krizemi, ale postupně se zbavila všech dluhů a začala se rozrůstat. Kvůli stoupajícímu počtu zaměstnanců byla zahájena výstavba známých Baťových domků.

Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a tak jim zajistil ubytování, které bylo poblíž továrny. V několika zlínských částech tak postupně vyrostlo kolem dvou tisíc staveb, které dodnes dávají Zlínu jeho charakteristic­ký ráz.

Byznysmen s originálními postupy

Během svého podnikání Baťa zavedl mnoho originálních metod řízení výroby i obchodu. Důležitou rolí pro něj byla i motivace zaměstnanců. Založil Baťovu školu práce, vychovával si manažery a dokázal přinést kraji perspektivu.

Jako člověk byl údajně velmi přísný, a to nejen na ostatní, ale zejména na sebe. Šel lidem příkladem a všichni si ho vážili. A on si vážil jich. Věděl, že když se k nim bude chovat jako k lidem s úctou, budou podávat maximální pracovní výkony, což potom znamenalo prospěch všech.

Rozkvět a poválečná krize

V období první světové války se firmě velmi dařilo. Dostala totiž zakázku na výrobu 50 tisíc párů vojenských bot a stovkám mužů se tak díky práci v továrně podařilo vyhnout se povolávacím rozkazům, protože firma vyráběla pro rakousko-uherskou armádu. Od roku 1914 do roku 1918 se počet Baťových zaměstnanců zvýšil desetinásobně.

Po válce přišla krize. S tou se ale Baťa vyrovnal snížením cen zboží a snížením mezd. Pracovníkům to kompenzoval tím, že jim poskytl slevy. Zásoby bot se výborně prodávaly a Baťa inkasoval deflací drahocenně zhodnocené peníze. Tímto opatřením prorazil krizové sevření a jeho levné boty začaly ovládat trh. Čtyři písmena BAŤA se stala všudypřítomným symbolem odvážného a úspěšného podnikání. 

Mezi lety 1926–1928 Baťova firma ovládla více než polovinu československého vývozu, došlo v ní také k zavedení pásové výroby a přibývaly továrny v Německu, Polsku, v Anglii a postupem času i v dalších zemích.

Tragická smrt

Tomáš Baťa se několikrát vyhnul smrti. Poprvé se tak stalo, když měl vážnou autonehodu, podruhé, když měl těžký zánět žil dolních končetin, který zřejmě zapříčinilo dlouhé a náročné chození s těžkou nůší plnou kůží v počátcích podnikání. Osudnou se mu stala až letecká nehoda 12. července 1932, při níž zahynul. Baťa tehdy letěl do Švýcarska, kde se měl zúčastnit otevření nové pobočky v Möhlinu. Letěl z firemního letiště v Otrokovicích, ale letadlo spadlo už sedm minut po startu poblíž továrny na Bahňáku z výšky několik desítek metrů. Král obuvi by na místě mrtev.