Dina Mašínová: Pro člověka má být ctí chovat se štědře a pomáhat potřebným

„Je vidět, že i ryze české firmy se společenské odpovědnosti věnují a mají řadu krásných aktivit a nápadů. Myslím, že odpovědnost firem funguje stále lépe a ukázalo se to hodně nyní, v době covidu,“ poznamenává Dina Mašínová s tím, že například společnost Huawei si na začátku pandemie uvědomila, že řada českých seniorů zůstala ze dne na den bez kontaktu s rodinou a obdarovala je proto desítkami telefonů.

Co se skrývá pod pojmem CSR - Corporate social responsibility?

Nejčastěji je používaný poněkud komplikovaný překlad – společenská odpovědnost firem. Tedy, že firmy by měly část svého ekonomického úspěchu vrátit zpět společnosti, ve které podnikají a chovat se odpovědně vůči svému okolí, zákazníkům... Pro nás tento termín představuje jak obecně odpovědnou, tak filantropickou tvář firmy. Důležité je pro nás téma ekologie, které počíná tříděním odpadu, energetickými úsporami jako je automatické rozsvěcení a zhasínání ve společných prostorách... Když chce člověk dělat svět lepším místem pro život, je nezbytné vždy začít u sebe – a to je vlastně i moje motto v Huawei. V rámci filantropie se zaměřujeme na charitativní projekty, pečlivě vybíráme aktivity a partnery pro spolupráci, hledáme správnou formu pomoci. Východní nauky říkají, že pro člověka má být ctí chovat se štědře a pomáhat potřebným. A naše firma se této filozofie drží.

Ve světě je to tedy běžné?

Ve světě je to zcela běžné. Velké firmy se již řadu let věnují projektům zaměřeným na ochranu přírody, moří, živočichů, zodpovědný přístup k energiím. Základní myšlenkou je zachování udržitelného vývoje celé planety. Jednotlivci, firmy, ale i státy by se měli chovat tak, aby zůstal svět i pro budoucí generace. Tedy že máme pracovat s recyklovanými materiály, třídit odpad, nakládat efektivně s energiemi. Musíme chránit životní prostředí a omezit nevratnou devastaci planety… Zároveň by firmy neměly zapomínat na sdílení svého ekonomického úspěchu. Proto přijímáme odpovědnost za ostatní, například za znevýhodněné skupiny lidí a pomáháme tam, kde například podpora státu nestačí. Lidé si často pod dobročinností představují finanční či hmotné dary, ale pomoc společnosti a občanům může mít i podobu vzdělání. Proto nabízíme vzdělávací programy a kurzy, podporujeme talenty. I to je investice do budoucnosti světa. Vzhledem k tomu, že jsme společnost technologická, jde u nás zejména o podporu studentů technických škol.

A jak funguje společenská odpovědnost firem v Česku?

Myslím, že funguje stále lépe a ukázalo se to zejména během pandemie. Řada firem se zcela logicky zaměřila na ty nejzranitelnější skupiny obyvatel. Do popředí se dostala témata jako sociální izolace seniorů, chybějící vybavení pro distanční výuku, situace samoživitelů... Je vidět, že i ryze české firmy se společenské odpovědnosti věnují a mají řadu krásných aktivit a nápadů. Charitativní projekty jsme podporovali od vstupu společnosti na český trh, společenské odpovědnosti jsme se pak začali systematicky věnovat od roku 2015, ať už se jednalo o globální aktivity či čistě lokální, které se zaměřují na aktuální problémy v Česku. Například když začala pandemie covidu, uvědomili jsme si, že řada českých seniorů zůstala ze dne na den bez kontaktu s rodinou a covid je prostě zcela odřízl od světa. Proto jsme jim věnovali pět set telefonů, které jim prostřednictvím videohovorů umožnily spojení s jejich nejbližšími. Ukázalo se, že chytré telefony by ocenily také sestřičky domácí péče, které pomáhají seniorům přímo v jejich domovech. Často jim například asistovaly při registraci na očkování a telefony k tomu nezbytně potřebovaly.

Máte zpětnou vazbu, jak obdarovaní reagovali?

Ta bezprostřední zpětná vazba je v takových případech to nejkrásnější. Pečlivě jsme ve spolupráci s partnerskými organizacemi vybírali, kdo telefon dostane. Osobně jsem byla přítomna v několika případech, mohla jsem s obdarovanými mluvit, byla jsem i u jednoho videohovoru. Přiznám se, měla jsem z toho husí kůži. Každá firma by měla pomoct podle svých možností. Uvidíme, jak bude situace s pandemií v Česku pokračovat, případně jsme připraveni pomoci i s výbavou školáků na distanční výuce.

Jaké jsou hlavní CSR projekty společnosti Huawei a který je vám nejbližší?

Naše dobročinné aktivity mají několik pilířů. Prvním je vzdělávání, ať už jde o studenty středních či vysokých škol v rámci programů „Seeds for the Future“ a „ICT akademie“. Během pandemie jsme se zapojili do akcí „ICT proti covidu“. Pomoc znevýhodněným skupinám u nás reprezentuje například podpora Sportovního klubu vozíčkářů a projekt „1000 Dreams“. Ten je mi asi nejbližší. Jedná se o celosvětovou aktivitu, na které se podílíme již třetím rokem. Zaměřujeme se na pomoc dětem z dětských domovů, v nemocnicích či spolupráci s menšími neziskovými organizacemi. Krásné je to, že děti jsou pravdivé, vidíte jim v tváři, co si myslí, proto mě asi tenhle projekt vzal za srdce. Letos jsem se rozhodla, že projekt předěláme a domovům, respektive dětem, budeme nabízet letní tábory, kurzy pro děti, vzdělávání. Mělo by to být ve spolupráci s Czechitas.

Zmiňujete projekty související s covidem. Změnila tedy pandemie plány Huawei v této oblasti?

Nezměnila, spíš obohatila. Naše aktivity jedou třeba už i sedm let, stálé projekty pokračovaly. Protože ale reagujeme na dění kolem sebe, pandemie rozšířila naše pole působnosti. To je případ i podpory vozíčkářů. Sportovní klub vozíčkářů jsme podpořili proto, že jsme se dozvěděli, že slaví třicet let, a že kvůli covidu přišli o hodně příspěvků. Nechtěli jsme, aby se jich pandemie takto negativně dotkla, proto jsme přispěli na jejich letní sportovní aktivity.

Přišli jste o nějaké plány kvůli covidu?

Nepřišli, museli jsme však změnit v některých případech jejich charakter. Například projekt Seeds for the Future byl založen na tom, že jsme ve spolupráci s technickými univerzitami umožnili talentovaným studentům vzdělávací pobyty v Číně. Týden měli účastníci na poznávání země a seznámení se s kulturou, měli třeba kurzy kaligrafie. Druhý týden strávili v Huawei centru a poznávali nejnovější technologie, chodili na přednášky, zjišťovali zajímavosti například o 5G a podobně. Tento projekt kvůli panujícím omezením v podstatě celý přešel do on-line prostředí, což samozřejmě není pro studenty takový zážitek. Výhodou ale je, že kurz mohlo absolvovat čtyřicet účastníků místo standardních deseti.

A jaké máte plány do budoucna, do doby, kdy bude covid pod kontrolou?

To je zrovna žhavá otázka, řešíme ji totiž poslední dny. Snažíme se vymyslet nějaký nový projekt, chtěli bychom, aby byl velký a český, jen náš. Proto se intenzivně zamýšlíme nad tím, kde pomoci. Určitě chceme pokračovat ve vzdělávání seniorů, na to, mám dojem, se moc nemyslí. Rozhodně se chceme dál zaměřovat na problémy, které Česko trápí a jejichž dopady by se mohly díky moderním technologiím zmírnit.