Díky vládě je inflace pod kontrolou. Hrozí znovu její růst a zdražování?

Kdy začala růst inflace?

Česká republika patřila k zemím s nejvyšší inflací v Evropské unii už v roce 2019. Ačkoli má udržování cenové stability v popisu práce Česká národní banka (ČNB), k inflačním tlakům přispěly některé kroky vlády Andreje Babiše. Patřily k nim neefektivní výdaje v době covidové pandemie, „uplácení“ cílových voličských skupin ANO, ale i zavedení biče na malé podnikatele v podobě online systému EET.

Tato vlajková loď hnutí ANO sice nepřinesla propagované příjmy do státního rozpočtu, nové školy a školky, ale zato za první dva roky fungování vyvolala zvýšení cen jen restauračních služeb o 12 procent. V téže době u nás stoupaly ceny nemovitostí téměř nejrychleji v Evropě, rostly i náklady na bydlení, ceny elektřiny (o 10 procent) a potravin.

Na tento nepříznivý vývoj reagovala Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb, ale nikoli vláda, jež může výši inflace ovlivnit rozpočtovou odpovědností. Babišův kabinet naopak přitápěl pod inflační kotel rekordními schodky rozpočtu a odevzdal svým nástupcům nejrychleji se zadlužující ekonomiku v Evropě.

To přispělo k tomu, že předávání vládní moci po sněmovních volbách provázel dynamický inflační skok v lednu 2022 na 9,9 procenta v době, kdy vláda Petra Fialy nastupovala do úřadu. Další navyšování inflace způsobila panika na světových trzích po ruské invazi na Ukrajinu a kulminovala na 18 procentech v době, kdy Rusko zastavilo dodávky plynu.

Ke zlomu došlo v roce 2023, kdy začala inflace prudce klesat na méně než polovinu nejvyšších hodnot předchozího roku. V lednu 2024 spadla na 2,3 procenta, tedy na úroveň inflačního cílení ČNB. Zároveň v té době začal působit konsolidační balíček v celkovém objemu 150 miliard korun a klesaly rozpočtové schodky, což přispělo k udržení nízké inflace do současné doby.

Nejnižší inflace od roku 2018

Česká národní banka hodnotí loňskou inflaci 2,4 procenta jako nejnižší od roku 2018. Předpokládá, že se na podobné úrovni udrží i letos, což řadí Českou republiku do třetiny nejúspěšnějších zemí EU. V příštím roce by měla podle prognóz ČNB klesnout na 2,2 procenta. To signalizuje, že se u nás podařilo obnovit cenovou stabilitu.

Nízká, stabilní a předvídatelná inflace je jedním z předpokladů pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Napomáhá tomu, že lidé ve správné míře utrácejí, firmy investují a poptávka po zboží a službách roste. To má pozitivní vliv na zaměstnanost a růst životní úrovně. Bude to ale platit jedině za předpokladu, že po volbách nedojde k razantnímu obratu v rozpočtové politice vlády a nepoleví její snaha o ozdravování veřejných financí.

To vůbec není samozřejmé. Opozice v čele s ANO má diametrálně odlišné ekonomické představy, jež lze shrnout do několika bodů: razantní zvyšování mandatorních výdajů včetně skokového růstu mezd státních zaměstnanců, cenové regulace, a zrušení důchodové reformy a dalších úsporných kroků obsažených v konsolidačním balíčku. To znamená návrat k dynamickému tempu zadlužování, jež se podařilo i přes krizové podmínky zabrzdit.

Babiš, jenž se označuje za „hrdého populistu“, touží po satisfakci po odstavení od vládní moci a potupné porážce v prezidentské volbě za každou cenu. Kvůli tomu se klidně spojí i s extremisty a slíbí všechno všem bez ohledu na rozpočtové díry v řádu stovek miliard korun. To by ve svém důsledku znamenalo i zrychlení inflace a další vlnu zdražování.

Příklady táhnou

Opozice často dávala za vzor Fialově vládě okolní státy ve Visegrádské skupině, ať už zastropování cen nebo masivní kompenzace. Dnes může vývoj v těchto zemích posloužit jako odstrašující příklad. Maďarsko, Polsko a Slovensko patří mezi sedm zemí EU, s nimiž vede Evropská komise disciplinární řízení kvůli nadměrným rozpočtovým schodkům.

Vlády těchto tří zemí zvolily metodu drakonických cenových regulací, jež mají časové omezení, ale v konečném výsledku - na rozdíl od Česka - jen prodlužují období vysoké inflace. Především Orbánův režim vyzkoušel několik „cimrmanovských“ slepých uliček.

Maďarské zastropování cen pohonných hmot, doporučované Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem, vedlo k jejich nedostatku a krachu stovek malých prodejců. Dnes jsou u nás ceny pohonných hmot nižší než před invazí, i než v Maďarsku a na Slovensku, a stejné jako v Polsku.

Maďarsko zkusilo podobné experimenty ve snaze zkrotit zdražování zastropováním cen základních potravin. Ovšem když loni v létě vládní limity skončily, vyletěly ceny znovu nahoru. Letos Orbán reguluje marže obchodníků, a jelikož je rovněž kovaný populista jako Babiš, dá se očekávat, že je jeho vláda udrží až do voleb v příštím roce, bez ohledu na inflaci.

Polsko má slušný hospodářský růst, ale masivní státní zásahy do ekonomiky přispěly k výraznému zvýšení celkové míry zadlužení. V prvním čtvrtletí letošního roku stouplo o 6,1 procenta HDP, což je nejvíce v EU, Na strop svých možností narazilo i Slovensko. Ficova vláda schválila konsolidační balíček v objemu 66 miliard korun, a mimo jiné zmrazila své vychvalované třinácté důchody.

O velikosti průšvihu slovenské ekonomiky svědčí skutečnost, že nepopulární balíček kombinující škrty a zvyšování daní sníží deficit veřejných financí v příštím roce na 4,3 procenta HDP. Pro porovnání: Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje schodek 1,75 procenta HDP, tedy hluboko pod tříprocentním maastrichtským kritériem.

Jak by reagovala ČNB?

Co by v takovém případě dělala ČNB? Zvyšovala by úrokové sazby, což by znamenalo zdražování úvěrů pro podnikatelský sektor? To je něco, co si majitel zadluženého Agrofertu jistě nepřeje. Nabízí se otázka, jak by se zachoval guvernér ČNB Aleš Michl, jenž před nástupem do Bankovní rady ČNB působil jako poradce premiéra Babiše.

Michl v květnu 2023 varoval, že pokud Fialova vláda nebude dostatečně škrtat v rozpočtu, bude to důvod ke zdražení úvěrů. „Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude ČNB nucena zvýšit úrokové sazby,“ uvedl.

Fialova vláda následně přijala nejambicióznější ozdravný balíček v polistopadové historii, ale jak se ukazuje, bude potřeba přijmout další úsporná opatření. Babiš a jeho tým ovšem dávají otevřeně najevo, že žádná konsolidace veřejných financí není po maďarském vzoru zapotřebí a inflační cílení ho nezajímá. V tom případě nebude ČNB schopna ukočírovat přijatelný růst spotřebitelských cen, což by se paradoxně obrátilo hlavně proti nízkopříjmovým voličům současné opozice.

Exkluzivní rozbor Zrádců pohledem první vítězky: Nicole Šáchová odhalila slabiny hráčů a promluvila o favoritovi