Děti rok doma: Varhan zuří, že syn z toho má skoliózu, další zoufalí rodiče tančí nad propastí

“Distanční výuka je mor, je to strašné,” říká na rovinu Varhan Orchestrovič Bauer, který zároveň přiznal, že jeho syn David (11) kvůli neustálému sezení u počítače dostal skoliózu. “David je přitom sportovec. Věnuje se parkouru, dělá breakdance a další věci. Křivá záda má kvůli distanční výuce. Nejradši bych celou tu vládní pakáž zažaloval,” nebere si Varhan servítky.

Problémy spojené s distanční výukou vidí i další rodiče, například matka dvou dětí Magdaléna. “Jedno dítě mám v první třídě, takže to chodí, druhé ne. V tuhle chvíli mě už přestalo zajímat, co se učí. Zajímá mě, jestli nemají deprese, jestli se nehroutí a jak dlouho se z toho budou vzpamatovávat,” říká Magdaléna, podle které by bylo lepší, kdyby se místo distanční výuky vytvořily skupinky například po deseti dětech, které by spolu chodily alespoň jednou za týden ven. “Máme doma hodně Lega, puzzlí, stavebnic a každý den chodíme alespoň na chvíli ven. I kdyby to mělo být tak, že za mnou děti přijdou do práce na oběd a půjdou pěšky přes most a zase zpátky,” říká Magdaléna.

COVID-19

Děti rok doma: Čeští žáci jsou bez docházení do školy nejdéle z EU a jde to s nimi z kopce

Rodiče: Snad se školy brzy otevřou

O něco lepší zkušenosti s distanční výukou má matka jménem Veronika. “Starší dcera je už v šesté třídě. Tam mají žáci tři hodiny denně a přijde mi, že jsou docela hodně zapojovaní. Není to jen o tom, že by pouze seděli u počítače a poslouchali. Přijde mi, že u starší dcery je to hodně přínosné. Mladší dcera ještě tolik hodin nemá. Tam je to potom horší,” říká matka, která i tak doufá, že se školy brzy otevřou a vše bude zase jako dříve.

“Je to na nic,” stěžuje si maminka Jana s tím, že situace je přeci jen o něco lepší oproti období v loňském roce, kdy se kolem školy nedělo nic. “Ale ty děti jsou chudáci, jsou zavřené doma, vejrají do počítačů a pořád poslouchají jen zákazy a příkazy. Furt dělají domácí úkoly. Třeba předevčírem jsme na nich pracovali do deseti do večera. To pro mě není vůbec normální. Mě by to už také nebavilo a nevím, koho to může bavit,” říká Jana, která upozorňuje na to, že ani rodiče na tom nejsou nejlépe. “Člověk je celý den v práci. Jedno dítě kontroluje přes mobil, pak vyzvedne večer druhé dítě ze školky. A pak na ně stejně nemám čas, protože přijdu domů a tam na mě čeká vaření, úklid a dodělávání úkolů až do večera,” popisuje.

Žáci: Distanční výuka tu normální nenahradí

Svůj pohled na distanční výuku mají samozřejmě i samotní žáci, jako například čtrnáctiletý Matěj. “Distanční výuka nenahradí tu obyčejnou. Moc se toho nenaučíme. Většinou při ní neposloucháme, hrajeme hry. Moc to nefunguje,” popisuje. Strach z toho, že by se kvůli zhoršeným podmínkám pro vzdělávání nedostal na střední školu, ovšem nemá. “Všichni ostatní jsou na tom stejně jako já. Nejsem v tom sám,” podotýká.

Trochu odlišný pohled na věc má pak čtrnáctiletý Tomáš. “Distanční výuka je za mě v pohodě. Vyhovuje mi víc, než když chodím normálně do školy. Normální výuku to úplně nenahradí, ale jde to,” říká.

KAUZA

Děti rok doma: Naštvaná lékařka, vyčerpaní rodiče i další odborníci bijí na poplach

Další respondent, patnáctiletá Rebeka, se směje, že na výuce měla v době tvorby ankety být. “Jsem na těžkém gymplu, takže distanční výuka je u nás hodně náročná. Nechali nám všechny hodiny podle rozvrhu až do šesti do večera a je to fakt šílené,” líčí s tím, že jí škola moc pohov nedává. “Tak na ni prostě kašlu, nematuruji, moje doučovatelka mě doučí vše, co potřebuji vědět, tak tam prostě nechodím. Učitelé to na onlinu vůbec nezvládají,” vysvětluje.

Jsou ale také školy, které distanční výuku po internetu nedělají vůbec. Jednu takovou studuje i sedmnáctiletý Ruda. “Chodím na obor a naše škola se nezvládá zesynchronizovat. Dostáváme jen úkoly a distanční výuku nemáme vůbec,” popisuje.

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad