Dan Vávra si naběhl na vidle: Ve středověku teploty téměř rok neklesly pod třicítku, tvrdil. Má to několik háčků
Herní vývojář Daniel Vávra znovu rozvířil debatu o klimatické změně. Na sociálních sítích upozornil na mimořádně horký rok 1540 a tvrdil, že tehdy teploty po dlouhé měsíce neklesaly pod 30 stupňů Celsia. Jeho příspěvku si následně všiml Deník.cz, který na zavádějící tvrzení upozornil. Vávrova interpretace má hned několik háčků.
Daniel Vávra se na sociálních sítích pustil do tématu, které v posledních letech pravidelně vyvolává ostré debaty, tedy klimatické změny a historické teplotní rekordy. Tentokrát se odvolával na události z roku 1540, kdy střední Evropu skutečně zasáhlo mimořádně suché a teplé období. Podle Vávry tehdy například vyschlo Labe a teploty po dobu jedenácti měsíců neklesly pod 30 stupňů Celsia.
Vávra narazil na Celsia
Na první pohled jde o pozoruhodnou historickou informaci. Jenže při bližším pohledu se objevuje velmi zásadní problém. V roce 1540 se teploty ve stupních Celsia pochopitelně neměřily. Anders Celsius se narodil až v roce 1701 a svou teplotní stupnici představil až ve 40. letech 18. století. Pokud tedy Daniel Vávra dnes uvádí historickou teplotu v °C, jde o moderní přepočet nebo odhad, nikoliv o hodnotu, kterou by tehdejší lidé naměřili teploměrem ve stupních Celsia.
Historici a klimatologové mají pro rekonstrukci počasí v minulosti k dispozici například kroniky, záznamy o sklizni, stavu řek nebo délce sucha. Rok 1540 je v evropských klimatických dějinách známý právě jako mimořádně suchý a teplý rok. Z historických záznamů lze rekonstruovat klimatické poměry a porovnávat je s dnešními hodnotami, nikoliv však předstírat, že v 16. století existovala síť meteorologických stanic schopná zaznamenávat každodenní maximální a minimální teploty.
Sucho, nikoli permanentní třicítky
Na problém s Vávrovou interpretací jako první z českých médií výrazně upozornil Deník.cz. Ten ve svém článku připomněl nejen samotné tvrzení o roce 1540, ale také další případy, kdy Vávra zveřejňoval zavádějící informace. Jeho příspěvek se následně začal šířit také na sociálních sítích a vyvolal řadu reakcí. Kritici upozorňovali především na absurdnost představy, že bychom měli pro každý den roku 1540 k dispozici přesné údaje o teplotě ve stupních Celsia.
Úplný nesmysl pak je tvrzení, že v roce 1540 teploty po 11 měsíců neklesly pod 30 stupňů. To je mylná informace, ve skutečnosti bylo 11 měsíců extrémní sucho, kdy zemi sužoval nedostatek srážek a docházelo na teplotní výkyvy. Třicítky skutečně byly, ale v během pozdních jarních a následně letních měsíců. Není to tak, že by na zemi panovalo po 11 měsíců léto.
Extrémní rok nepopírá změnu klimatu
Právě tady se podle kritiků láme celá argumentace. Skutečnost, že se v minulosti objevovaly velmi teplé a suché roky, není důkazem toho, že současná změna klimatu neexistuje. Klimatologové totiž nesledují pouze jednotlivé extrémy. Zajímá je především dlouhodobý vývoj teplot, četnost extrémních událostí a změny v průměrných hodnotách. Rok 1540 tak může být zajímavým příkladem historického klimatického extrému. Použít ho ale jako jednoduchý argument ve stylu „bylo horko už před stovkami let, takže se dnes nic neděje“ je poněkud zavádějící.
Trnitá cesta Kristiny Kloubkové: Nesplněné sny, vztah s kolegou či život před kamerou
Související články
Obrovská bolest hvězdy Superstar: Marie Pešáková přišla o miminko
Nová láska Dolly Buster. Po smrti manžela se mluví o svatbě, přítel promluvil
Ronaldo a Georgina míří k oltáři: Láska z butiku Gucci, milionový prsten a svatba roku
Chirurg Extrémních proměn pod palbou kritiky: Kubík rázně zboural mýty o plastice
