Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Co se bude dít dál? Scénáře, když Zeman nejmenuje novou vládu

Prezident Miloš Zeman.
Zdroj: profimedia
politická situace

Volby do Poslanecké sněmovny skončily, ale povolební chaos teprve začíná. Situaci komplikuje i fakt, že prezident Miloš Zeman v současné době leží v nemocnici a jeho zdravotní stav je nejasný. Přinášíme souhrn, co se nyní bude dít dál.

Sněmovní volby jsou za námi. Voliči rozdali karty, se kterými se nyní politici pokusí vytvořit vládu. Vše však nemusí jít tak hladce, jak by si zejména představitelé dosavadní opozice představovali. Situace je komplikovaná mimo jiné i tím, že prezident Miloš Zeman na tom zdravotně není nejlépe a v současné době leží v nemocnici.

Nejdříve se musí sejít Sněmovna

Co se tedy v nejbližších dnech a týdnech bude dít? Jisté je, že Poslanecká sněmovna se musí sejít nejpozději do 9. listopadu. Lhůta pro její ustavení je totiž 30 dnů. Tradičně první schůzi svolává prezident, ale nemusí to být nutné a Sněmovna se klidně může sejít sama. Jakmile se to stane, současná vláda podá demisi, kterou už musí doručit do rukou prezidenta.

Koho jmenuje Zeman premiérem?

Prezident dál bude muset jmenovat nového premiéra a tady už nastává možný zádrhel. Jmenuje premiérem znovu Andreje Babiše, anebo Petra Fialu? A bude toho vůbec schopen? Bez jmenování premiéra nelze jmenovat novou vládu. Pokud by prezident nikoho nejmenoval i kvůli svému zdravotnímu stavu, může Parlament ČR konstatovat, že závažné důvody brání prezidentovi ve vykonávání úřadu.

Pokud by parlament skutečně prezidenta zbavil jeho pravomocí, ty by následně přešly na předsedu Poslanecké sněmovny, předsedu Senátu a premiéra. Tento stav by trval do té doby, dokud by neskončilo Zemanovi funkční období nebo dokud by se parlament neshodl, že mu opět může pravomoci vrátit.

Volba prezidenta

A co kdyby prezident náhle zemřel, anebo rezignoval na svou funkci? V takovém případě musí předseda Senátu do deseti dnů vyhlásit prezidentské volby. Ty by se následně musely konat nejpozději 90 dnů od rezignace či úmrtí. Méně známí kandidáti z řad občanů by to pak měli hodně složité, protože v tak krátké lhůtě by měli velký problém nasbírat 50 tisíc nutných podpisů na svou podporu.



Související články

Další články