Co odhalí tajemné lednové pranostiky? Děsivé pověry a prověřená pravda

Hvězdní mudrcové

6. ledna slaví svátek Tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar. Kašpar jako strážce pokladu. Melichar – král světla a Baltazar jako ochránce krále. Byli to tři mudrcové a znalci hvězd. Jim ukázala se neobyčejná hvězda, jíž následně přišli k jeslím Páně u betléma. Každý z nich obětoval Pánovi významný dar:

• Zlato na znamení Jeho královské důstojnosti a na důkaz nejvroucnější lásky.
• Kadidlo na znamení úcty před Jeho božstvím a jako výraz nejněžnější zbožnosti.
• Myrhu na důkaz Jeho člověčenství a jako znak umrtvování.

Speciální horoskop

SILNÉ ENERGIE NOVOLUNÍ V KOZOROHU: Střelci na sebe musí dávat pozor, Pannu láká soused

Proč se používá označení "králové", když se de facto o žádné krále v dnešním významu tohoto slova nejednalo? Myšlenka králů pochází z raně středověké tradice. Ve skutečnosti tato trojice představuje mudrce, tedy snad mágy či astrology, nejspíše perského původu. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou sice jména orientálního původu, ale známe je pouze z legend.

Pravá jména ani skutečný počet mudrců nejsou přesně známy. Všeobecně vžitý počet tři se odvozuje od počtu darů – tedy zlata, kadidla a myrhy.

Klam jménem K+M+B

Možná budete zklamáni, pokud jste se léta domnívali, že tradiční označení K + M + B psávané křídou nade dveře neznamenají jména tří králů. Křídou požehnanou podle tradice při mši 5. nebo 6. ledna sice označují věřící dveře svých domů a bytů písmeny K + M + B + letopočet. Tato písmena však jsou zkratkou latinské modlitby Christus Mansionem Benedicat – Kristus ať požehná tomuto příbytku.

Pranostiky pro 6. leden - svátek Tří králů

Na Tři krále o krok dále.

Na Tři krále mrzne stále.

Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.

Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.

Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Lednová historie

Měsíc LEDEN kdysi Římané vůbec neznali, protože jejich rok byl desetiměsíční. Až později byl počet měsíců upraven na dvanáct, ale stále s různým počtem dní. Pro Římany začínal rok březnem, a to s příchodem jara. Teprve roku 154 před naším letopočtem byl začátek roku přesunut z 15. března na 1. leden.

A tak vznikl dodnes dodržovaný začátek roku. Římané svůj první měsíc nazvali januaris - na počest boha Januse, boha počátku dne a všeho dění. My jsme si první měsíc v roce pojmenovali po svém a dali mu krásné a poetické jméno - leden. Jeho označení vychází z přesvědčení, že celou přírodu poutá, resp. by měl poutat - led.

Zimní pranostiky věští, jaké bude léto Zdá se vám letošní zima nepředvídatelná? Vánoce na blátě, zima, nezima… Jaké počasí nás čeká dál? Nakoukněte do lednových pranostik. Dlouhodobé předpovědi jsou zkrátka a jednoduše podobné věštění z křišťálové koule. Můžete zkusit využít zkušenosti našich předků, tedy lidových předpovědí neboli pranostik. Když nic jiného, aspoň se pobavíte.

Pranostik vztahujících se k začátku ledna není málo a překvapivě se z nich dozvíte, jaké bude léto („Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka svítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný“), ovšem zimní dovolenou či jarní prázdniny na horách vám naplánovat nepomohou. Nicméně pokud se chystáte na lyže až o Velikonocích, vzpomeňte si, zda u vás na Nový rok nepršelo.

A jestli věříte pranostice „Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh“, zařiďte se podle ní. O dlouhé zimě by mohla svědčit i pranostika „Leden studený, duben zelený“. Tak se nechme překvapit!

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní