Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Like House Monika Absolonová

Nejnovější kauzy

Co by se stalo, kdyby prezident nemohl vykonávat svou funkci? Jeho moc by přešla do rukou dvou osob

Zdroj: profimedia.cz
+ Další 3 fotografie
Funkce prezidenta
Kdo by nahradil prezidenta, kdyby musel rezignovat nebo nedej bože došlo k něčemu horšímu? Tato otázka přišla v posledních letech na přetřes už několikrát. Faktem je, že jde stále o nesmírně komplikovanou věc. V každém případě by se o moc podělily především dvě osoby. V současnosti jsou obě z hnutí ANO.

V jiných zemích, jako třeba v Americe, mají vyřešený zástup prezidenta celkem jasně. Ve zmiňovaných Spojených státech je krajní situace pojištěna funkcí viceprezidenta, který je připraven se ihned chopit moci, bude-li to potřeba. V Česku ale nic takového nemáme a ústava řeší tento problém poněkud obtížněji.

Pravomoci v rukou dvou osob

V případě, že by z nějakých závažných důvodů nemohl prezident vykonávat funkci, přešly by jeho povinnosti na dvě osoby. "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády," stojí v ústavě, konkrétně v článku 66.

Druhou osobou je pak předseda Poslanecké sněmovny. V současnosti by tedy z pozice premiéra vládnul Andrej Babiš (65) a z funkce předsedy Radek Vondráček Moc by tak přešla na nějaký čas do rukou hnutí ANO. Není to ale tak, že by o všem mohl rozhodovat například jen premiér.

Roky bez prezidenta

Ten totiž má pouze pravomoci, které jsou tzv. kontrasignované, což znamená, že vyžadují kromě podpisu ministra nebo předsedy vlády i podpis prezidenta Naopak nekontrasignované pravomoci a vyhlašování voleb do Senátu by měl předseda Poslanecké sněmovny.

Tento stav by v krajním případě mohl trvat i roky. Pokud totiž prezident není schopný vykonávat svou funkci (musí se na tom shodnout Poslanecká sněmovna i Senát) a rozhodne se neodstoupit, zastupují hlavu státu dvě již zmiňované osoby. To může trvat až do konce jeho volebního období, nebo dokud se parlament neusnese na tom, že je zdravotní stav prezidenta v pořádku, či se prezident neobrátí na Ústavní soud a proti rozhodnutí parlamentu se bude bránit.

Ústava má mezery

Úplně jiná situace nastává v případě, že prezident odstoupí z funkce nebo náhle zemře. To se pak musí konat nové prezidentské volby, a to do 90 dnů od uvolnění funkce. Do té doby by ale hlavu státu zastupoval opět premiér a předseda Poslanecké sněmovny V každém případě jde o složitý proces a i odborníci se shodují, že v tomto ohledu má ústava mezery. Ty ale doposud nikdo nevyřešil.

Související články

Další články