Trendy tagy Petr Kellner Čauky lidi Hubnete s nami Výměna manželek 2021

Nejnovější kauzy

Chcete vědět jak bude? Sledujte hmyz, říká meteoroložka Dagmar Honsová

Zdroj: Dagmar Honsová pro extra.cz
rozhovor
Meteoroložka Dagmar Honsová (41) je opravdovým nadšencem do počasí a mohla by o něm povídat hodiny. Počasí má vliv nejen na to, co si oblékne, ale i na její jídelníček, sportovní aktivity i mytí auta. Redakci eXtra.cz zajímalo, jestli je práce meteorologa nevděčná, zda se dá věřit pranostikám a jak je to s těmi rosničkami.

Jak jste ke své práci přišla?

Minulý týden jsem si zpříjemnila on-line výukou meteorologie pro základní školy a tato otázka od žáků padala často. Vlastně jsem odpovídala spontánně – prostě mi už na základní škole nešla čeština. A když na druhém stupni přibyla k matematice fyzika a chemie, bylo jasno. Zamilovala jsem se do přírodních věd – za velmi dobré základy a další zamilování se do vůně chemických pokusů vděčím úžasným profesorům na přírodovědném gymnáziu.

Volají vám i vaši známí, aby se zeptali, jaké bude počasí?

To víte, že se ptali. A to zejména zpočátku. Ale už mne znají – jakmile padne tato otázka, hned před nimi načítám poslední výstupy modelů a vlastně je nutím, ať předpověď sestaví se mnou a navíc na ně mám tisíce a jednu otázku: jak jsou spokojeni s počasím, zda si pamatují, jak bylo vloni, zda něco postrádají v předpovědi počasí, jak rozumí pojmu oblačno? Takže ze své otázky si nabíhají na hodinové povídání o počasí, o které většinou nestojí, ale já z něj těžím! Stále totiž „bojuji“ s tím, jak do několika málo řádků shrnout počasí tak, aby tomu každý rozuměl a každý si v tom našel potřebnou informaci.

Není tato práce nevděčná? Když se netrefíte, tak na vás meteorology lidé dosti nadávají.

Je fajn, že si lidé počasí všímají, vždyť každý den ovlivňuje jejich fyzickou, psychickou pohodu, outfit, chuť k jídlu, plány, výlety, účes… A je fajn mít zpětnou vazbu.

Předpověď počasí není a troufám si říci, že nikdy nebude 100% přesná: předně je to naše nedokonalá znalost aktuálního stavu atmosféry. Na zemském povrchu tlak a teplotu měříme v řadě meteorologických stanic, ty jsou však od sebe vzdáleny v Evropě desítky kilometrů, v Africe stovky kilometrů, v polárních oblastech ještě více a my nevíme, co přesně se děje mezi nimi a musíme to jen odhadovat. Ještě méně informací máme o stavu atmosféry ve výšce, která je však pro synoptickou situaci a její vývoj tím zásadním. Vzhledem k velké dynamice atmosféry mohou i relativně malé rozdíly v rovnicích a odhadu počátečního stavu vést po několika málo dnech k naprosto rozdílným výsledkům. Druhým důvodem je, že rozlišení modelů neumožňuje použití všech známých fyzikálních rovnic, a ty musí být zjednodušeny, což samozřejmě znamená nárůst nepřesnosti výsledných výpočtů. No a do třetice: předpověď počasí by opravdu měla být šitá na míru. Předpověď počasí pro celou ČR v jedné větě: bude oblačno až zataženo, místy s deštěm nebo přeháňkami... je opravdu málo říkající.

Jaké roční období máte nejraději a proč?

Z profesního hlediska mám ráda všechny extrémy v počasí – to je období, kdy se člověk nejvíce učí, protože si nenechá utéct jedinou minutu z daného dne bez družicového snímku, radaru, bleskoměru, nového výstupu numerických modelů. Jinak ale mám ráda jaro a pozdní léto – to je vzduch nádherně prosycen všemi možnými vůněmi.

Řídíte se vy sama počasím?

Jednoznačně ano. Každý den, a to jsem velký plánovač – od jídelníčku, přes sportovní aktivity až po mytí auta.

Na jak dlouho dobu dopředu umíte odhadnout počasí s jistotou?

Úspěšnost předpovědi počasí klesá s časem. Ideální je předpověď počasí na jeden den s úspěšností i přes 95 % (záleží i na ročním období a aktuální synoptické situaci). Na měsíc dopředu už úspěšnost klesá na 65 %. Je to dáno neuvěřitelnou dynamikou atmosféry, na kterou jsme stále krátcí.

Existuje zvíře, které dokáže předpovědět počasí?

Zřejmě nejlepším "meteorologem" mezi zvířaty je hmyz, který má smyslové orgány zachycující ultrafialové světlo, statickou elektřinu a změnu zemského magnetismu. A díky tomu dokáže hmyz krátkodobě vysledovat změnu počasí - tj. přechod a výměnu jednotlivých vzduchových hmot. Hmyz před deštěm štípe, bodá a kouše - je neklidný, motýli odlétají do úkrytů, včely se drží v blízkosti úlů. Před bouřkou hmyz obecně létá nízko, a protože je vyhledávanou potravou vlaštovek, poznáme, že pokud vlaštovka létá nízko, bude bouřit. Slunečné a suché počasí signalizují i pavouci, kteří předou sítě, netopýři, kteří prolétají celou noc, žáby, které vylézají z vody (opět díky hmyzu létajícímu nízko nad hladinou) a ryby, které plavou při hladině.

Jakou žabičku bychom si měli koupit, když bychom chtěli vědět, jaké bude počasí?

Jednoznačně rosničku, o které se traduje, že při změně počasí vydává hlasité, skřehotavé zvuky a za slunečného počasí vylézá po žebříku ze sklenice. Ale možná spíš místo rosničky zkuste meteorologickou stanici nebo bouřkovou skleničku od anglického admirála Roberta Fitzroye.

Má pandemie vliv na aktuální počasí?

Kvůli omezenému létání komerčních letadel, která mají čidla pro měření jednotlivých meteorologických prvků, máme daleko méně počátečních dat do výpočtů numerických modelů, na jejichž výstupech dnes předpověď počasí stojí. Ve větších městech lze zaznamenat i méně škodlivin v ovzduší díky poklesu automobilové dopravy a omezení průmyslu.

Celá léta se probíralo velké sucho, hrozí to i letos?

Na tuto otázku nelze zatím odpovědět – velká americká a evropská centra se sice snaží „předpovědět“ vývoj počasí i na měsíce dopředu, ale rozhodně se nelze opírat o jejich predikce, co se srážek týče a tím pádem tzv. meteorologického sucha. Dobrý zpráva je ale ta, že letošní start roku je daleko příznivější pro stav podzemních vod, než tomu bylo například vloni: v Česku konečně leží i v nížinách sněhové pokrývka, po jejíž roztátí voda doplňuje hladiny podzemních vod. Momentálně ve sněhu leží až 20 litrů vody na metr čtvereční. A s půdním suchem se zřejmě setkáme i letos, a to zejména v období vegetačního růstu, kdy rostliny v plné míře odebírají vodu z půdy – pokud se k tomu přidají vysoké teploty a malá oblačnost, bude i výpar vysoko. Vše záleží na tom, jaký bude charakter počasí.

Často se mluví o pranostikách, dá se jim věřit?

Pranostiky tedy v některých letech vychází, v některých nevychází. Je to dáno i tím, že mnohé pranostiky vznikaly již ve druhé polovině 15. století a jsou tudíž poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře v 16. století, kdy došlo k přeskočení 10 dnů. Některé pranostiky také nevznikly v našem prostředí, ale byly přeneseny například z Itálie pouhým překladem tamních pranostik a rčení. I přesto si každý rok připomínáme v kalendáři nejznámější pranostiky a singularity a v některých letech opravdu mohou sloužit jako pomocná berlička meteorologovi k vysvětlení, proč víceméně pravidelně dochází k přerušení plynulého chodu počasí v jednotlivých období a nastávají výkyvy.

Jak počasí předpovídali naši předci?

Byli výbornými pozorovateli přírody kolem sebe – vsázeli například na chování některých zvířat, tvorbu červánků, pozorování kouře, směru a rychlosti větru.

Jak zvládáte skloubit práci a rodinu?

Po svých rodičích mám už od dětství energie na rozdávání a jsem ranní ptáče – vždycky se směju, že zatímco je čas oběda, já už si zasloužím večeři. Ale myslím, že to tak mají všichni rodiče – šidím sebe a veškerý čas je rozdělen mezi rodinu a práci.

Máte dvě dcerky. Jsou do počasí stejně zapálené?

Vůbec ne. Sice je baví pozorovat družicové snímky, často čteme i přírodovědné zajímavosti a provádíme různé pokusy a sestavujeme domácí meteorologické přístroje. Ale daleko více ožívají, pokud s nimi maluji, šiji, vařím, vyrazíme na kole nebo jen tak blbneme.

Jak s nimi zvládáte domácí výuku? A celkově koronavirovou situaci?

Přiznám, že u nás vždy vládl chaos, často nepořádek, ale i tolerance, láska, radost a smích. A na tom se ani přes tuto situaci nic nemění. Smekám před všemi učiteli i studenty, jak zvládají on-line výuku My k ní přistoupili i jako ke škole života, což se bude hodit.

Související články

Další články