Čestný pionýrský! Dnes si připomínáme 70 let od vzniku socialistické organizace pro mládež

V podstatě všechny děti musely do Pionýra povinně, jinak to měly těžké v dalších letech, kdy se třeba ucházely o studium na střední škole.

Kdo z vás vlastnil knížku mladého pionýra?

Pionýři měli modrobílý stejnokroj doplněný rudým šátkem.

24. 4. 1949 byla založena Pionýrská organizace Československého svazu mládeže.

galerie

Je to velký den. Organizace Pionýr vznikla přesně před 70 lety. Mládežnické organizace byly v minulosti skvělým způsobem, jak mohly totalitní režimy ovlivňovat smýšlení svých občanů již od útlého věku. Pozadu v tomto ohledu nebyl ani československý komunistický režim, který již krátce po převzetí moci v únoru 1948 začal spřádat plány na vlastní organizaci zaměřenou na mládež.

24. 04. 2019 14:13 | Autor psve

Kořeny Pionýra ovšem sahají až do roku 1919, kdy v Sovětském svazu vznikla první organizace nesoucí tento název a jejímž cílem bylo vštěpovat mládeži komunistickou ideologii.

V tehdejším Československu to ale se založením Pionýra nebylo tak jednoduché. Nejdříve se pokusili komunisté hned v roce 1948 převzít Junáka, což byla česká verze skautského spolku. Chtěli si zkrátit cestu a mít ve své organizaci hned tisíce členů. To se jim ale moc nepovedlo, většina skautů z oddílů buď odešla, nebo začala raději působit v ilegalitě, než aby se nechala ovlivňovat komunistickou propagandou. Přece jen skautské ideály se úplně neslučovaly s tím, co chtěl dětem vštěpovat Pionýr.

Komunistům tak nezbylo než začít s novou, vlastní organizací. V Československu k oficiálnímu založení došlo až 24. dubna roku 1949. Celým názvem šlo o Pionýrskou organizaci Československého svazu mládeže. Ta působila až do roku 1970, kdy v rámci procesu normalizace došlo k jejímu přejmenování na Pionýrskou organizaci Socialistického svazu mládeže. Pionýr již nepůsobil samostatně, ale byl přímo podřízen komunistické straně.

V 50. letech byla mládež nabádána k tomu, aby informovala o tom, co se děje za dveřmi jejich domovů. Vše bylo pochopitelně zaobaleno do světa dětských radovánek. Velkou senzací byl i červený šátek, který pionýři nosili s velkou pýchou a přijít o něj znamenalo potupu.

Děti musely před slibem (čestné pionýrské) projít ideologickým školením. Jejich odznakem byla rozevřená kniha, z níž šlehaly plameny. Mnozí organizaci pochopitelně vnímali jako skvělé prožití času, což možná tak i v mnoha případech bylo, ale je potřeba nezapomínat, že šlo v první řadě o nástroj režimu k výchově svých občanů.

V současnosti u nás Pionýr nadále působí. Již krátce po revoluci, hned zkraje roku 1990, ovšem došlo k přeměně agendy hnutí z ideologického na pedagogické. Cílem pionýrů tak již v současné době není vychovat ze členů dobré komunisty, ale dobré lidi. S tím souvisí i změna loga a kroje, které bylo pro pionýry tak typické. Dnes již pionýra ve stejnokroji s červeným šátkem nepotkáte.