Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek Výměna manželek 2022 válka na Ukrajině MS v hokeji 2022

Česko by mělo nabídnout Ukrajině vyslání vojáků, říká pro eXtra.cz bývalý velvyslanec v Rusku Kolář

Ukrajina: Česko by mělo nabídnout vyslání vojáků, říká Petr Kolář
Zdroj: Profimedia
Ukrajina

Česko by mělo Ukrajině nabídnout vojenskou pomoc a stejně tak by měly učinit další spojenecké země, myslí si bývalý diplomat Petr Kolář. Sám jako někdejší český velvyslanec v Moskvě poznal ruskou náturu, a proto věří, že na Vladimira Putina zabere jen důrazné odstrašení. "Jsme ve fázi vzájemného strašení, je to takový oboustranný maorský tanec a jde o to, která strana ho předvede věrohodnější," říká v rozhovoru pro eXtra.cz bývalý diplomat.

Řada politiků a odborníků na mezinárodní vztahy varuje před invazí Ruska na Ukrajinu. Věříte, že k tomu skutečně dojde?

Je to reálné, ale stále doufám, že k tomu nedojde, protože nevím, čeho by Putin dosáhl. Hospodářství Ruska je závislé na penězích, které dostává za prodej fosilních paliv na Západ a je to zhruba 50 % ruského HDP. Předpokládám, že toho si je prezident Putin vědom, stejně tak toho, co by odříznutí od těchto příjmů způsobilo tamnímu hospodářství. Na druhou stranu ta ruská duše, a on osobně, pro Západ nejsou pochopitelní.

Jak to myslíte?

Rusové často uvažují jinak než my. Mají silný pocit jakési výjimečnosti a potřeby uspokojit svoji důstojnost a hrdost. Přitom nyní mají pocit, že Západ je nebere dostatečně vážně, stejně jako jejich obavy, jakkoliv jsou nesmyslné. To jim ale nevysvětlíme. Oni často vyvozují jiné závěry, než bychom vyvozovali my. Je tedy těžké odhadnout, zda je nenapadne zkusit si nějaké vojenské dobrodružství na Ukrajině.

Předpokládáte tedy, že hlavní motivací Ruska, potažmo prezidenta Putina, je zjednat si respekt?

Není to tolik o zjednání respektu, byť to k tomu jistě patří. Tady jde spíš o jejich vlastní zájmy a představu bezpečí, kdy se cítí být ohroženi. Zatímco my rozšiřování NATO a EU vnímáme jako prosperitu a stabilitu, Rusové to berou jako ohrožení svých zájmů. Prezident Putin se ostatně kdysi vyjádřil jasně, když řekl, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století, nikoli světové války. To je jeho vnímání světa a mám obavu, že on si sám sobě stanovil úkol, že tu velikost SSSR a sféru jeho vlivu obnoví.

Mohla by do tohoto plánu spadat i invaze na Ukrajinu a její případné ovládnutí?

Předpokládám, že to se nestane. Pokud by došlo na invazi, tak si nemyslím, že by se Putin pokusil ovládnout celou Ukrajinu. Věřím, že i jeho generálové mu jsou schopni vysvětlit, že by se to neobešlo bez velkých ztrát. Myslím, že v Putinově hlavě se spíš jeví jakýsi plán na menší invazi. To už ostatně napovědělo podřeknutí prezidenta USA Joea Bidena, když řekl, že malá invaze je něco jiného než ta velká.

Co by ale takovou "malou" invazí Rusko získalo?

Obávám se, že může být v hlavě Putina plán, aby Rusko odřízlo Ukrajinu od moře a zajistilo si tak přístup na Krym po souši. To je reálnější než útok na celou Ukrajinu.

Jak tomu může Ukrajina spolu se Severoatlantickou aliancí zamezit?

Západ musí dát Putinovi najevo, že pokud dojde k invazi, tak za to nebudou jenom sankce, ale bude to pro Rusko mnohem horší. On musí uvěřit tomu, že to Západ nepřipustí jen tak a že pokud se o invazi pokusí, dostane přes prsty. Teď jsme ve fázi vzájemného strašení, je to takový oboustranný maorský tanec a jde o to, která strana ho předvede věrohodnější.

Někteří odborníci věří, že vyjednávání selhala a jedinou možností je právě ozbrojený konflikt. Je možné situaci ještě vyřešit diplomatickou cestou?

Myslím, že ano. Jakkoliv ty ruské požadavky mají formu ultimáta, Rusové musí vědět, že jsou nesplnitelné. Teď jde o to, jestli budou za určitých okolností ochotní vyjednávat na jejich zmírnění a myslím, že k tomu tak trochu směřují. Nerad bych se ale pletl. Ruské invaze se odehrávají buď když je mráz, protože se jejich pásová vozidla nikde nezaboří, nebo když je léto. Jak dobře víme, mají rádi srpen. Tudíž myslím, že pokud k tomu nedojde v zimě nebo v srpnu, tak se toho nedočkáme nikdy. Ale vyloučit to nelze a zde platí, že kdo chce mír, musí se připravit na válku.

Česká republika hodlá na Ukrajinu poslat materiální pomoc v podobě dělostřelecké munice. Měly by následovat další kroky ze strany české vlády?

Pakliže Ukrajina projeví zájem o přímou vojenskou přítomnost dalších spřátelených zemí, měli bychom vyslat vojáky. Už teď by bylo dobře, abychom to nabídli podobně, jako to udělala Kanada. Musíme si uvědomit, že Ukrajina sice není v NATO, ale je naším spojencem, tudíž bychom ji neměli nechat na holičkách. Pokud to tedy tamní vláda bude chtít a naše to odsouhlasí, měli bychom mít na místě i vojáky. Minimálně proto, abychom předešli válce, protože ve chvíli, kdy máte na území ohrožovaného státu cizí vojáky, tak si agresor musí zvážit, jestli chce do toho konfliktu zatáhnout další země.

Jak by případná invaze na Ukrajinu ovlivnila Českou republiku?

Nepochybně hodně, ovlivnilo by to ale i celou Evropu. Záleželo by samozřejmě na tom, do jaké míry bychom se do konfliktu zapojili a vyslali případně své vojáky, protože to má vždycky efekt na domácí nálady. Je třeba počítat s tím, že pokud konflikt přeroste v otevřenou válku, tak ty dopady jsou zásadní. Jak na úrovni politické, tak hospodářské či na úrovni běžného života. Musí se počítat s energetickou krizí, s omezením dodávek zboží, komplikací s leteckou dopravou a mnoho dalšího. Je toho skutečně hodně a musíme tedy doufat, že k válce nedojde.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy