Narodila se 30. června 1951 do rodiny bankovního úředníka a zubařky. Zpočátku prý prožívala normální dětství, ale postupně se u ní začaly vyskytovat psychické problémy. Na základní škole měla problémy s docházkou, putovala na psychiatrii a poté do dětského ústavu v Opařanech. Byla ukřivděná vůči rodině i okolí.

S myšlenkou na děsivý čin si Olga Hepnarová pohrávala již delší dobu. Šlo o její pomstu společnosti, která se k ní po celý její dosavadní život chovala bestiálně.

Přípravu na hromadnou popravu promyslela dopředu – dva roky navštěvovala brannou organizaci Svazarm, aby získala zbrojní průkaz. Nakonec se ale rozhodla pro jinou variantu, protože se bála, že by po zahájení střelby mohla být okamžitě zneškodněna.

Jako řidička Pražských komunikací si vypůjčila nákladní automobil Praga RN a 10. července 1973 na třídě Obránců míru (dnes ulice Milady Horákové) smetla asi dvacet lidí čekajících na tramvaj. Tři lidé byli mrtví na místě, pět jich zemřelo v nemocnici. Šest lidí zranila těžce a šest lehce.

Soudní znalci sice shledali u Hepnarové rysy poruchy osobnosti, konstatovali však, že netrpí žádnou duševní chorobou a je tedy plně odpovědná za svůj čin.

Hepnarová byla 12. března 1975 popravena jako poslední žena v Československu. Před popravou v pankrácké věznici se psychicky zhroutila. Kladla odpor a na popraviště musela být dovlečena.