Červené trenýrky a špičaté podprsenky: Jaké spodní prádlo jsme nosili za socialismu a jak to bylo s jeho kvalitou?

Červené trenýrky, dlouhé spodní kalhotky a nátělníky - to byly v šedesátých letech základní kusy zejména pánského prádla. Evropu ale nedlouho poté zasáhl boom slipů. Nový trend, který stál kolem 18 až 25 korun kus, chtěl nosit téměř každý. Velký úspěch zaznamenaly i různé sety slipů a nátělníků všemožných barev.

Ani dámy ale nechtěly nosit jen nevzhledné bombarďáky, a tak pokukovaly po elegantnějších intimních kouscích. I tak se ale podprsenky vyznačovaly tím, že měly totožný tvar a byly vyráběny z jednoho materiálu. Hezčí a lépe provedené podprsenky prý za minulého režimu nakoupily ženy s větším poprsím, ty s menšími vnadami měly omezený výběr.

I spodní prádlo patřilo mezi nedostatkové zboží. Jako spousta jiných věcí se za socialismu obtížně shánělo a jeho koupě mnohdy představovala téměř lítý boj. Inspiraci pro výrobu tohoto textilu firmy nacházely zejména v zahraničních časopisech typu Burda či Petra. Co se materiálů týká, pánské prádlo se vyrábělo z bavlny, dámské zase z polyamidu a polyesteru.

Postupem času do módy přicházely i punčochové kalhoty, které ve Varnsdorfu začal vyrábět Julius Kunert. Jeho silonky různých odstínů a velikostí nosily v Československu téměř všechny ženy. A úspěch slavily i v zahraničí. Popularitou naopak neoplývaly vroubkované béžové punčocháče, které jste mohli vidět na každém dítku v socialistické mateřské škole.

+ Další 2 fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní