Cecilka by dnes slavila narozeniny! Co jste o drbně ze Slunce, seno nevěděli?
Paní Vlková se narodila 8. února 1908 v Praze a zemřela roku 1997 tamtéž. Zde zřejmě i vyrůstala, o jejím soukromém životě před herectvím toho moc známo není. Vlastimila se k herectví dostala úplnou náhodou. Pracovala jako účetní.
Tak to mělo i zůstat, ale shodou okolností se stala takzvanou filmovou "neherečkou". Byla zrovna na procházce v jednom pražském parku, kde byl ve stejnou chvíli i režisér Ivan Passer (85), jehož ihned zaujala svým pronikavě milým výrazem ve tváři. Okamžitě jí nabídl jednu z rolí ve svém filmu Intimní osvětlení (1965), konkrétně roli babi Švehlové. Vlastimila nabídku bez váhání přijala a otevřela si tak vrátka do české kinematografie.
Následující dva roky byla obsazována v menších rolích. Díky svému milému výrazu a nápaditému pohledu se objevila v desítkách snímků. Když koncem šedesátých let odcházela na odpočinek do důchodu, vstoupila do komparzního hereckého rejstříku Filmového studia Barrandov a přivydělávala si tak v penzi. Během důchodu se objevila ve spoustě filmů, například Rumburak, Jak se budí princezny nebo Chobotnice z druhého patra.
Odkud si ji však diváci pamatují nejvíce, je celorepublikově známa trilogie Slunce, seno od režiséra Zdeňka Trošky (65). Zde si zahrála jednu z výraznějších rolí, obětavou farskou hospodyni Cecilku, jíž se zapsala do paměti celého národa. Postava Cecilky působí velmi sympaticky a role k ní perfektně pasovala. Odehrála ji brilantně a diváci se u komedie skvěle baví i dnes. Vlastimila působila ve všech třech Troškových snímcích: Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Díky této roli bude Vlastimila alias Cecilka žít v našich pamětích navždy.