Čechy čeká zatmění Slunce. Podívejte se, kdy nastane a odkud bude nejlépe vidět

Zatmění Slunce patří k nejpůsobivějším astronomickým jevům, které lze ze Země pozorovat. Přestože nastává několikrát ročně, jen výjimečně je dobře viditelné z České republiky.

Kdy bude zatmění Slunce?

Ve středu 12. srpna 2026 bude z České republiky pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Úkaz začne kolem 19:20, maxima dosáhne krátce po 20. hodině a jeho závěr ovlivní západ Slunce. V Praze připadne maximum přibližně na 20:11, zatímco na východě republiky bude Slunce zapadat právě během nejhlubší fáze zatmění. Právě tam tak mohou pozorovatelé spatřit mimořádně fotogenickou podívanou, kdy částečně zakrytý sluneční kotouč zmizí za obzorem.

Přesné časy začátku, maxima i konce úkazu se budou lišit podle města. Astronomové proto doporučují sledovat aktualizované mapy a časové přehledy, které zveřejňuje například český astronomický portál Astro.cz.

Půjde o jedno z nejočekávanějších astronomických představení posledních let. Pás úplného zatmění projde například Islandem, Grónskem a severním Španělskem.

počasí

Víkendové počasí jako na houpačce: Slunečnou sobotu vystřídá studená fronta

Jak vzniká zatmění Slunce?

K zatmění Slunce dochází ve chvíli, kdy se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a vrhne na zemský povrch svůj stín. Přestože je Slunce přibližně 400krát větší než Měsíc, nachází se zároveň asi 400krát dál od Země. Díky této pozoruhodné shodě vypadají na obloze téměř stejně velké.

Ne při každém novoluní ale zatmění nastane. Dráha Měsíce je vůči oběžné dráze Země kolem Slunce mírně nakloněná, a proto Měsíc většinou projde nad nebo pod slunečním kotoučem.

Podle vzájemné polohy Země, Měsíce a Slunce rozlišujeme několik druhů zatmění.

Úplné zatmění Slunce

Při úplném zatmění zakryje Měsíc celý sluneční disk. Na několik minut se uprostřed dne setmí podobně jako za soumraku, objeví se jasné planety a kolem Slunce je možné pozorovat jeho korónu, tedy vnější atmosféru. Tento jev patří mezi nejkrásnější astronomické úkazy vůbec.

Částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění nastává tehdy, když Měsíc zakryje pouze část Slunce. Právě tento typ budou moci sledovat obyvatelé České republiky během zatmění v roce 2026.

Prstencové zatmění Slunce

Při prstencovém zatmění je Měsíc od Země o něco dále než obvykle. Na obloze se proto jeví menší a nedokáže zakrýt celý sluneční disk. Kolem něj zůstává jasný prstenec světla, podle kterého dostal tento typ zatmění své jméno.

Jak sledovat zatmění Slunce bezpečně?

Nejdůležitější pravidlo zní jednoduše: nikdy se nedívejte přímo do Slunce bez speciální ochrany očí. Ani během částečného zatmění není pohled na Slunce bezpečný. Intenzivní sluneční záření může poškodit sítnici během několika sekund a člověk přitom často necítí žádnou bolest.

Podle doporučení americké vesmírné agentury NASA je bezpečné pozorování možné pouze prostřednictvím certifikovaných brýlí splňujících mezinárodní normu ISO 12312-2 nebo pomocí speciálních slunečních filtrů určených pro dalekohledy a fotoaparáty.

Naopak běžné sluneční brýle, začouzené sklo, rentgenové snímky, CD nebo různé domácí pomůcky neposkytují dostatečnou ochranu a jejich používání je nebezpečné.

Brýle na zatmění Slunce: Jaké jsou bezpečné?

Jedním z nejčastějších dotazů před každým zatměním je, jaké brýle na zatmění Slunce koupit. Odpověď je jednoduchá: používejte pouze speciální pozorovací brýle určené přímo pro sledování Slunce. Musí splňovat mezinárodní bezpečnostní normu ISO 12312-2, která zaručuje, že propouštějí jen nepatrné množství světla a škodlivého záření.

Běžné sluneční brýle nestačí. Ani několik vrstev tmavých skel neposkytuje ochranu před intenzivním infračerveným a ultrafialovým zářením. Totéž platí pro svářečská skla s nízkým stupněm ochrany, fotografické filmy, rentgenové snímky nebo kouřová skla. Přestože přes ně Slunce vypadá tmavší, škodlivé záření jimi stále prochází.

Pokud plánujete zatmění fotografovat dalekohledem nebo teleobjektivem, nestačí chránit pouze oči. Speciální sluneční filtr musí být umístěn také před objektivem. Jinak může dojít nejen k poškození fotoaparátu, ale i zraku při pohledu do hledáčku.

Kde sledovat zatmění Slunce?

Pokud chcete, aby vás při pozorování nic nerušilo, vyplatí se vybrat místo s co nejlepším výhledem na oblohu. Ideální jsou otevřené louky, vyhlídky nebo kopce, odkud budete mít nerušený výhled směrem ke Slunci. Vyhněte se místům obklopeným vysokými budovami nebo stromy, které mohou výhled zakrýt.

Velmi oblíbenou možností jsou také hvězdárny a planetária. Při významných zatměních pořádají veřejná pozorování, kde jsou k dispozici profesionální dalekohledy vybavené bezpečnými slunečními filtry.

Jak fotografovat zatmění Slunce?

Pořídit povedenou fotografii zatmění není jednoduché. Slunce je extrémně jasný objekt a bez správného vybavení většinou vznikne pouze přesvětlený snímek. Nejlepších výsledků dosáhnete s fotoaparátem vybaveným teleobjektivem a kvalitním slunečním filtrem.

Mobilní telefon dokáže zachytit atmosféru celé události nebo krajinu během zatmění, samotný sluneční kotouč ale většinou vyfotografuje jen jako malý jasný bod. Pokud přesto chcete zkusit fotografovat mobilem přes dalekohled, nikdy se nedívejte do okuláru bez ochranného filtru.

Při fotografování se vyplatí použít stativ a samospoušť, aby byl snímek co nejostřejší. Zkušení fotografové doporučují fotografovat do formátu RAW, který umožňuje pozdější úpravy expozice.

Zatmění Slunce v roce 1999

Když lidé vyhledávají výraz zatmění Slunce 1999 nebo zatmění Slunce 11. srpna 1999, většinou si připomínají jeden z nejslavnějších astronomických okamžiků moderní historie Evropy.

Dne 11. srpna 1999 prošel pás úplného zatmění přes část Evropy. Totalitu bylo možné pozorovat například v jižním Německu, Rakousku nebo Maďarsku. Z České republiky bylo vidět pouze velmi výrazné částečné zatmění, které zakrylo velkou část slunečního kotouče.

Tisíce Čechů tehdy vyrazily autem nebo autobusem do zahraničí, aby si úplné zatmění nenechaly ujít. Pro mnoho z nich šlo o první podobný zážitek v životě a dodnes na něj vzpomínají jako na jednu z nejpůsobivějších přírodních podívaných, jakou kdy viděli.

Zatmění v roce 1999 zároveň výrazně zvýšilo zájem veřejnosti o astronomii. Hvězdárny po celé republice hlásily rekordní návštěvnost a speciální pozorovací brýle byly během několika dnů beznadějně vyprodané.

Jak často dochází k zatmění Slunce?

Může se zdát, že jde o mimořádně vzácný jev, ve skutečnosti ale nastávají dvě až pět zatmění Slunce ročně. Jen málokteré je však viditelné ze stejného místa na Zemi.

Důvodem je úzký pás měsíčního stínu. Úplné zatmění lze pozorovat jen v oblastech, kudy tento stín právě prochází. Na ostatních místech bývá viditelné pouze zatmění částečné, nebo není úkaz pozorovatelný vůbec.

Mýty o zatmění Slunce. Čemu lidé dříve věřili a co říká věda?

Zatmění Slunce patří mezi nejpůsobivější přírodní jevy, a není proto divu, že kolem něj po staletí vznikala celá řada pověr a legend. Ve starověku si lidé nedokázali vysvětlit, proč se uprostřed dne náhle začne stmívat, a často věřili, že jde o varování bohů nebo předzvěst katastrofy. Dnes už astronomové přesně vědí, jak zatmění vzniká, přesto se některé mýty dodnes objevují na sociálních sítích.

Mýtus: Zatmění Slunce přináší neštěstí

V mnoha kulturách bylo zatmění považováno za špatné znamení. Ve starověké Číně lidé věřili, že Slunce požírá nebeský drak, Vikingové zase vyprávěli o vlcích, kteří pronásledují Slunce po obloze. V některých částech světa lidé při zatmění tloukli do bubnů nebo zvonili, aby draka či jinou bájnou bytost zahnali.

Z vědeckého hlediska jde ale o zcela přirozený astronomický jev, který lze spočítat na sekundy desítky i stovky let dopředu. Se zemětřeseními, válkami ani jinými katastrofami nijak nesouvisí.

Mýtus: Během zatmění není bezpečné být venku

Samotné zatmění člověku nijak neškodí. Není důvod zůstávat doma ani se schovávat. Jediné skutečné riziko představuje pohled přímo do Slunce bez odpovídající ochrany očí.

Sluneční záření je stejně nebezpečné jako kterýkoli jiný slunečný den. Rozdíl je v tom, že při zatmění lidé mají tendenci dívat se na Slunce mnohem déle než obvykle, čímž výrazně roste riziko poškození sítnice.

Mýtus: Stačí tmavé sluneční brýle

To je jeden z nejrozšířenějších omylů. Ani velmi kvalitní sluneční brýle nejsou určeny k přímému pozorování Slunce. Oči sice vnímají méně viditelného světla, ale škodlivé ultrafialové a infračervené záření jimi stále proniká.

Bezpečné jsou pouze speciální pozorovací brýle splňující normu ISO 12312-2 nebo profesionální sluneční filtry určené pro astronomické přístroje.

Mýtus: Při úplném zatmění už ochranu očí nepotřebujete

Toto tvrzení je pravdivé jen částečně. Během několika minut úplné totality, kdy je sluneční disk stoprocentně zakrytý Měsícem, lze Slunce skutečně krátce pozorovat i bez brýlí. Jakmile se ale objeví první paprsek Slunce, je nutné ochranu okamžitě znovu nasadit.

Protože v České republice bude při zatmění v roce 2026 viditelné pouze částečné zatmění, je nutné mít ochranné brýle nasazené po celou dobu pozorování.

Jak zatmění Slunce ovlivňuje přírodu, zvířata a počasí?

Zatmění Slunce netrvá dlouho, přesto dokáže na několik minut změnit podmínky v přírodě natolik, že si toho všimnou nejen lidé, ale také zvířata. Právě jejich chování během totality fascinuje vědce už desítky let.

Ptáci začínají hledat místo na noc

Jednou z nejčastějších reakcí je změna chování ptáků. Jakmile se začne rychle stmívat, mnoho druhů přestává zpívat a odlétá do korun stromů, jako by se blížil večer. Po skončení zatmění se jejich běžná aktivita během několika minut vrací.

Hmyz ztichne

Také hmyz reaguje na změnu světelných podmínek. Během úplného zatmění se mohou ozvat cvrčci nebo kobylky, kteří jsou běžně aktivní až po západu Slunce. Včely se často vracejí do úlů a motýli přestávají létat.

Některá zvířata jsou zmatená

V zoologických zahradách bylo při minulých zatměních opakovaně pozorováno, že některá zvířata mění své denní návyky. Žirafy nebo zebry se začnou přesouvat na místo nočního odpočinku, zatímco noční druhy mohou být naopak aktivnější.

Většina těchto změn ale trvá jen několik minut. Jakmile se Slunce znovu objeví, zvířata se rychle vracejí ke svému běžnému režimu.

Klesá teplota vzduchu

Během výraznějšího zatmění lze zaznamenat i pokles teploty. V závislosti na ročním období, oblačnosti a délce totality může být o jeden až několik stupňů Celsia nižší. Ochlazení je způsobeno tím, že zemský povrch přestane být na krátkou dobu ohříván přímým slunečním zářením.

Po skončení zatmění se teplota zpravidla během několika desítek minut vrátí na původní hodnoty.

Mění se i světlo a barvy krajiny

Mnoho lidí popisuje, že světlo během zatmění působí nezvykle. Nejde o klasický soumrak. Krajina získává chladnější odstín, kontrasty jsou výraznější a stíny vypadají ostřeji. Právě tato zvláštní atmosféra patří k důvodům, proč je úplné zatmění považováno za jeden z nejkrásnějších přírodních úkazů.

Ovlivňuje zatmění počasí?

Zatmění samo o sobě počasí nezmění. Nedokáže vyvolat déšť ani bouřku a nemá vliv na vznik větru. Krátkodobé ochlazení však může nepatrně ovlivnit proudění vzduchu v bezprostředním okolí. Tyto změny jsou ale velmi malé a běžný člověk je většinou ani nepostřehne.

Meteorologové proto zatmění nepovažují za jev, který by měl významnější dopad na počasí. Jeho vliv je pouze krátkodobý a lokální.

Zatmění Slunce je zážitek, na který se nezapomíná

Ať už budete zatmění Slunce sledovat z České republiky, nebo se vydáte do zahraničí, půjde o mimořádný okamžik, který se neopakuje každý rok. Stačí si předem zjistit přesný čas úkazu, vybrat místo s dobrým výhledem a nezapomenout na certifikované ochranné brýle.

Zatmění Slunce připomíná, jak přesně fungují pohyby vesmírných těles a jak výjimečné úkazy nám dokáže příroda nabídnout. Právě spojení vědecké přesnosti a neopakovatelné atmosféry z něj dělá jednu z nejkrásnějších podívaných, kterou lze ze Země pozorovat.

Trnitá cesta Kristiny Kloubkové: Nesplněné sny, vztah s kolegou či život před kamerou