Bolestivé vzpomínky syna Vladimíra Dlouhého. Kamarádů se ptal, jaké je to mít tátu

O svého tátu přišel Jan Dlouhý v necelých čtyřech letech. Vladimír Dlouhý zemřel před patnácti lety v pouhých dvaapadesáti letech. Prohrál boj s rakovinou slinivky břišní.

výročí

Michal Dlouhý o bratrovi: Za dvojčata dceru, devět dní nato Vladimír zemřel

Jan Dlouhý jde v otcových stopách

Jan Dlouhý jde v otcových stopách. Spolu s bratrem Jiřím si zahrál v seriálu Ulice. Jako mladý rytíř se nyní objevil i v dobrodružném filmu Fichtelberg, který je zasazen do Jizerských hor v polovině šestnáctého století, a natáčení si podle svých slov užíval.

„Na natáčení jsem se velice těšil, protože jsem věděl, že půjdu do extrému. Točili jsme ve vodě, bojoval jsem během požáru. Spoustu kaskadérských kousků jsme zkoušeli předem, abychom byli na oheň připraveni. Často jsem se cítil jako malý kluk, který si hraje v lese s kamarády,“ uvedl pro Novinky.cz.

Vzor má Jan ve svém otci Vladimírovi, jehož herecký styl obdivuje.

„Každá postava by měla mít nějaký oblouk a on ten oblouk vždycky naplnil. V těchto projektech dominuje tou pravdou. Uměl využívat kameru, hrát si s ní a ukázat něco na té postavě,“ řekl v pořadu Face to Face.

Příliš vzpomínek na svého tátu však nemá. „Vybaví se mi spíš jednotlivé sekvence. Mám scénu, kdy je na baru a jí kaviár. Pamatuju si, že mi dal skleničku a já se divil, co je to tam za kuličky,“ zavzpomínal mladý herec.

„Nebo když jsme chodili kolem jeho hadiček, když byl na kapačkách, tak si pamatuji, jak tam ležel. Tehdy jsem se ho na něco ptal, ale už nevím na co. Když jsem si k němu sedl, tak řekl au...“ pokračoval s emotivní vzpomínkou z nemocnice, když už na tom Vladimír nebyl dobře.

Vyrůstání bez táty

Absenci otce zpočátku Jan vytěsňoval.

„Nepamatuji si ten odchod, ale vím, že se něco dělo. Začal jsem si to uvědomovat později. Věděl jsem, že tam ten táta není a dítě se naučí tu realitu brát. Kamarádů jsem se ptal, jaké to je mít tátu,“ popsal Jan těžké chvíle v dětství.

„Ve dvanácti letech jsem si to už dost uvědomoval, protože nám zemřela fenka, se kterou jsme vyrůstali, a skrz tu její smrt jsem pochopil, jaké to může být,“ dodal, jak se v tento okamžik smířil s jeho smrtí.

A jak by se Vladimír dnes tvářil na to, že Jan i Jiří jdou v jeho hereckých stopách?

„Mám pocit, že by řekl ‚Nedělejte to. Dělejte si něco jiného,‘“ dodal s úsměvem.

Dokonalá past ve Zrádcích. Mia se neštítí ničeho, obelstila dalšího obětního beránka