Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Nela Slováková koronavirus Extra Host (pořad) SuperStar 2020

Nejnovější kauzy

Boj s koronavirem bude trvat déle než rok, tvrdí vědecká studie

Zdroj: Pixabay
+ Další 3 fotografie
covid-19
Tým z londýnské Imperial College vedený ředitelem Ústavu pro nemoci a analýzu výjimečných situací Neilem Fergusonem zveřejnil studii, v níž hledal odpověď na otázku, co mají Evropa a USA dělat s koronavirem. Dobré zprávy z ní ale nevyplývají - drastické opatření ve formě omezení volného pohybu osob by mělo být dodržováno, dokud nebude vyvinuta vakcína, tedy i déle než rok.

Situace ohledně koronaviru je podle vědců velmi vážná. Fergusonův model bere v úvahu vlastnosti viru, chování lidí a zohledňuje kapacitu zdravotnictví. Tyto faktory nakonec rozhodnou o tom, kolik lidí kvůli nákaze zemře.

Vědci ve studii konstatují, že se nabízí tři možnosti strategií – snaha o zmírnění epidemie, pokus o její úplné potlačení nebo nicnedělání. Jako nejlepší možnost samozřejmě uvádí snahu o její potlačení.

Podstatné je, kolik jeden pacient s koronavirem nakazí dalších lidí. Pokud nakazí více než jednoho člověka, bude nakažených neustále přibývat. Pokud se podaří snížit reprodukční faktor pod jedničku, podaří se epidemii zastavit. Pokud ho ale zmírníme na co nejnižší míru, slabě nad jedničku, podaří se ji alespoň zpomalit. Vědecký tým počítá v modelu s tím, že jeden nakažený nakazí 2 až 2,6 dalších lidí.

Model situace

Vědci modelovali situaci pro Velkou Británii a USA, jejich závěry se ale dají použít pro většinu vysoce rozvinutých zemí, to znamená i pro Česko. Podle vědců třetina nakažených chytí nemoc doma, třetina ve škole nebo v práci, třetina jinde. Inkubační doba je v modelu vypočítána na 5,1 dne, pacient ale začne nákazu šířit i 12 hodin před tím, než u něj propuknou příznaky. V modelu se počítá s tím, že nakažený bez příznaků začne nákazu šířit 4,6 dne poté, co se sám nakazil a bude ji šířit po 6,5 dne.

Opatření

Podle studie by měla vláda využít celkem 5 opatření – izolaci nemocných doma, karanténu rodinných příslušníků nakažených, omezení kontaktů u seniorů nad 70 let, omezení kontaktů pro celou populaci a uzavření škol a univerzit. V případě jejich zavedení se počítá s tím, že je bude dodržovat zhruba 75% lidí a že budou mít i vedlejší účinky, jako například vzájemné infikování členů jedné domácnosti.

Omezení kontaktů

Zatímco volný pohyb osob je v Česku prozatím omezen do 24. března, podle studie bude potřeba toto konkrétní opatření dodržovat mnohem déle, a to do doby, kdy bude vyvinuta vakcína či alespoň lék. To může trvat třeba rok, ale i rok a půl, není navíc jistota, že vakcína bude dostatečně účinná. Pokud nebudeme schopni se opatřeními řídit, epidemie se podle Fergusona může brzy vymknout z rukou, dojde k přetížení zdravotnictví a ke stejné situaci jako v severní Itálii.

Řešení

Ve finále by podle studie měl čas být rozdělen tak, aby lidé byli kupříkladu dva měsíce v karanténě, pak měsíc ne a následně dva měsíce znovu ano. Ačkoliv by tento postup nebyl tak efektivní jako karanténa trvalá, nakažených by začalo i tak postupně ubývat a především by byl pro veřejnost rozhodně snesitelnější. Lid totiž není na dlouhotrvající a nepřerušovanou karanténu psychicky připraven.

Související články

Další články