Bohuš Matuš o narození dcery: Stříhal jsem pupeční šňůru a žasl nad tím zázrakem
Bohuš Matuš přestřihl pupeční šňůru
Bohuš Matuš se tři roky před padesátkou stal poprvé otcem, a tak je moc rád za to, že mohl být přímo u Natálčina narození.
Moc gratuluji, pane otče! Jak jste porod prožíval?
„Děkuju. Bylo to hrozně emocionální. Nejdřív jsem měl hrozné obavy, ale když jsem viděl, jak sestřičky a doktoři z Bulovky všemu rozumí a jak se o Lucinku fantasticky starají, tak jsem se uklidnil. Dovolili mi přestřihnout pupeční šňůru, na to nikdy nezapomenu. A celkově jsem žasl nad tím zázrakem stvoření.“
Porod za pár minut
Jak dlouho to trvalo?
„Čekání bylo dlouhé, Lucinku jsem do porodnice odvezl už v neděli k ránu a rodila až před jedenáctou večer. Narazili jsme ale na opravdu úžasnou zdravotní sestřičku Verunku, která nás tím provedla. Byla s ní i legrace. Když už k porodu došlo, proběhlo to ale hladce. V podstatě bylo za pár minut hotovo.“
Už jste si stihli všimnout, komu je dcera Natálka podobná?
„Hodně v ní vidím tatínka Lucinky, sebe taky trošku. Ale víc jde zatím do podoby Lucčiny rodiny.“
Porodnici opouští předčasně
Podědila hlas po tatínkovi?
„Už jsme si všimli, že má silný hlas, ale je opravdu hodná. Jen se napije mléka a jinak spí. Z oddělení tam prý řve možná nejmíň.“ (směje se)
Už víte, kdy si budete moci holky odvézt domů?
„Ano, už dneska (v úterý 8. 12. – pozn. red.) pro ně jedu. Pustí je o jeden den dřív, protože jsou obě moc šikovné a všechno je v naprostém pořádku. Lucinka to zvládá skvěle, pomalu chtěla jít domů okamžitě po porodu.“ (směje se)
Lucinka je nadšená
Jak si Lucinka užívá mateřství?
„Miminko si strašně přála, takže je teď nejšťastnější ženou pod sluncem. Říkala mi, že nikdy v životě nebyla spokojenější. Hned po porodu se jí ptali, jestli si chce malou vzít k sobě hned, nebo si po tom náročném dni bude chtít odpočinout, ale chtěla se o Natálku hned postarat.“
Vzal jste si volno z divadla, kde zkoušíte muzikál s písničkami Waldemara Matušky Čas růží?
„V pohodě to zvládám skloubit. Kvůli opatřením zkoušíme jen od deseti do jedné, tak to stíhám.“