Bohdana Goliášová: Ženy si umějí vypěstovat superschopnosti!

Založila jste platformu Tvůrci v praxi – představte ji…

Já sama jsem tvůrce. Jako šperkařka jsem se dlouho odhodlávala jít do vlastního podnikání. Zajímalo mě dlouho, vše kolem jsem si studovala, a nakonec se odhodlala a učila techniku tepaná krajka. Průběžně se mě ostatní tvůrci ptali, jak je možné že se mi to povedlo. Nakonec vznikly jakési podnikatelské kurzy, protože naše tvůrčí duše potřebují trošku jiný přístup. Kolegové tvůrci pochopili, že jim rozumím a chápu jejich problémy a umím jim vše vysvětlit jejich řečí. Tak vnikla platforma Tvůrci v praxi. Určena je pro tvůrce všeho druhu, pro každého, kdo má tvůrčího ducha. Máme zde články, podcasty, ale i ucelené kurzy na různá témata, která provázejí tvůrce podnikáním od začátku. Naučí se, jak si nacenit produkty, jakým kanálem je potom prodávat a tak dále. Nejdřív jsem vše dělala sama, potom jsem si přibrala další lektory a ti učí třeba sociální sítě pro prodej tvorby, jak na reklamu, jedna z lektorek je mistryně světa ve food fotografii, která učí tvořit produktové fotky. Máme také krásný kurz o zakládání e-shopu nebo kurz s copywriterkou, která učí psát texty na web…

Mluvíte o tvůrcích, kdo to tedy je?

Tvůrci jsou tvůrčí podnikatelé, často rukodělní, kteří vyrábějí krásné věci. Šperky, oblečení, kabelky, dekorace, ale jsou mezi nimi i lidé co nabízejí služby, třeba fotografové či ilustrátoři. Komunita má přes šest tisíc tvůrců a pořád roste. Často jde o lidi, kteří se věnovali nějakému svému zaměstnání, a tvoření měli jako koníček, ale snili o tom, že se tvořením budou živit. Někteří přišli ve stadiu nápadu, někteří už podnikat zkusili, ale nedařilo se jim. Typický příklad je člověk s tvůrčí duší, který se se od malička nějaké aktivitě věnoval, byl v ní i podporován, ale zároveň se od něj očekávalo, že si v dospělosti najde „něco pořádného.“ Když už se tihle lidé rozhodnou, že chtějí jít svojí cestou, nevědí často jak na to…

Tvůrci jsou poctivci a dobráci

Napadne vás nějaký konkrétní příběh člověka, kterému jste byla díky platformě nablízku, a který uspěl?

Mě utkvějí v paměti všichni, které potkám. Třeba Lenka Blažejová je grafička a spisovatelka, která vydala knihu Moje rudá knížka, teď vydává další knihu Cíťa. Krásně a zajímavě píše a zpracovává citlivá témata. Mája Bendová je designérka, která vyrábí oblečení s folklorními motivy a jejím heslem je Tradice nemá hranice.

Jak se podle vašeho názoru v Česku podniká? Snadno nebo složitě?

Já si myslím že to není jednoduché, mluvím tedy o své generaci. Vyrůstali jsme v tom, že podnikání, to jsou továrny, stovky zaměstnanců, obrovský úvěr a navrch podvody. Mě trvalo do třiceti let, než jsem pochopila, že existuje něco jako být na volné noze. Dneska už je spousta organizací, inkubátorů, které budoucí podnikatele učí. I tak si ale myslím, že o podnikání by se mělo učit už na střední škole. Existuje spousta zbytečně omezujících pravidel, například hodně našich tvůrců je z gastro oboru, vaří třeba skvělé marmelády a popisují, jak složité to je třeba oproti Anglii. U nás jsou šíleně přísné normy a v některých oborech je to fakt těžké a zbytečně komplikované.

A co třeba potenciální podnikatele odradí?

U tvůrců, to jsou obecně velcí dobráci a poctivci, je to strach, že nepojmou regule, udělají „botu“, dostanou pokutu. Tohle všechno spoustu lidi odradí a podnikat ani nezačnou.

Lze říct, zda je české podnikatelské prostředí přátelštější k mužům nebo ženám?

V naší společnosti obecně pořád vnímám, že muži mají víc času na práci. Já snad neznám rodinu, kde by se povinnosti dělily opravdu spravedlivě půl na půl. Od ženy na mateřské jsou obrovská očekávání – doma má být naklizeno, navařeno, vypiglovaná zahrada, vyžehleno a děti mají být skvěle vychované. A k tomu ještě podnikat? To je prostě fuška. Mužské podnikání je také víc vidět, na všech unisex soutěžích byly vidět s medailemi hlavně mužské projekty. Jako bychom ženské podnikání nevnímali jako hodnotné. Je zapotřebí v tom přeřadit. Konkrétně zrovna podnikání tvůrců má obrovský přesah, ať už sociální, ekologický, ti lidé mají vizi o změně světa, kterou chtějí naplnit.

Celosvětová komunita tvůrců

Vy jste se zapojila do projektu Women In Tech. Jak ho hodnotíte?

Všechny projekty, které pomáhají ženám v podnikání, jsou skvělé, protože ženy podporu potřebují. A konkrétně technologie ženám unikají, stačí strávit čtyři až pět let na mateřské a svět je úplně jinde. Velkou výzvou pro nás byl covid. Hodně tvůrců se povedlo přesunout do online světa, založili si e-shop a prodávají teď online i naživo. Z technologických dinosaurů udělala pandemie někoho, kdo se mnohému naučil.

Jste držitelkou ocenění Žena roku 2021, Český Goodwill 2021, Živnostník roku JM 2019… Co pro vás tyhle ceny znamenají?

Znamená to pro mě dvě různé věci. První je, že konečně mám pocit, že díky tomu můj projekt vidí poroty, důležití lidé a veřejnost, že konečně lidé pochopili, že české tvůrcovství má hodnotu, protože český tvůrce je fenomén. Vždyť jsme tvůrčí velmoc a máme potenciál, abychom mohli naše techniky učit svět. To vidím jako úkol, protože se to pořád neděje. Druhá věc je, že ta ocenění používám jako pracovní nástroj, když se potřebuji s někým zkontaktovat, někoho doporučit, otevírá to dveře. Vnímám to jako ocenění všech českých tvůrců, kterým já strašně věřím.

Nyní pracujete na mezinárodní verzi projektu…

Máme unikátní know-how, a proto ho chceme poslat do světa. Osobně jsem strašně zvědavá, jak to dělají tvůrci ve světě, jak prodává svoje šperky někdo v Jižní Americe, jak prezentuje svoji tvorbu fotograf v Kanadě. Takže mým snem je dát dohromady celosvětovou komunitu tvůrců.

Women in Tech

Projekt podporuje talentované a cílevědomé ženy ve start-upovém prostředí v jejich rozvoji a má za cíl ve spolupráci s předními poskytovateli služeb pomoci rozvíjet kompetence žen, které realizují svůj podnikatelský záměr. Zaměřuje se na vzdělávací aktivity a podporuje akce a aktivity ve spolupráci s partnery, kteří umožňují ženám v oblasti ICT rozvíjet své podnikatelské dovednosti a schopnosti. Vybrané start-upistky budou na konci roku 2022 oceněny. Za projektem stojí společnost Huawei, která ženy v ICT dlouhodobě podporuje, a Hospodářská komora prostřednictvím svého think-tanku, Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace (VÚPI).