Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy StarDance 2019 Extra Host (pořad) demonstrace proti Babišovi Události roku 2019

Nejnovější kauzy

Bisexualita NEEXISTUJE, tvrdí odborníci. Vy s ní zkušenost přece máte. Co to o vás vypovídá?

Termín bisexualita je vlastně tak trochu záhadný. Co to vlastně je? Neschopnost rozhodnout se, které pohlaví preferujeme, nebo jen touha po experimentu? Někteří mají jasno, ale jsou mezi námi tací, kteří se opravdu neumějí rozhoupat. Šedá zóna, která ani za mák netuší, kam vlastně patří.

Co je to vlastně bisexualita?

Bisexualita jako taková existuje už od pradávna. Původně měla ale jiný význam. V 19. století se užívala v souvislosti s hermafrodity čili s lidmi, kteří měli obojetné pohlavní znaky. V průběhu času se ale její význam posunul. Znamená jakousi třetí orientaci, kdy nás přitahují obě pohlaví. Může být erotická nebo emocionální a již léta se spekuluje, zda vůbec existuje. Její zastánci tvrdí, že jim nezáleží na pohlaví, ale na tom, zda se jim dotyčná osoba zkrátka líbí. Odborníci jsou ale ohledně třetí orientace poměrně skeptičtí.

Prý neexistuje…

„Já si myslím, že bisexualita jako taková neexistuje. Je to mýtus, jen krycí manévr pro homosexuálně orientované lidi nebo pro jedince, kteří chtějí experimentovat, ale aby člověk chtěl oboje pohlaví přesně padesát na padesát, to vylučuji. Rozhodně ‚bisexuální orientaci‘ neovlivňuje třeba dětství, když třeba vaše matka měla špatný vztah s muži. Každá orientace je zkrátka vrozená. Heterosexuální i ta homosexuální je vrozená. Kromě bisexuální, která není,“ tvrdí přední český sexuolog Radim Uzel.

To sexuolog Ondřej Trojan z TH kliniky je méně radikální. „Já bych byl opatrný s tím, že něco neexistuje. Určitě existují lidé, kteří se bisexuálně chovají, navíc to, že někdo inklinuje k jednomu nebo druhému pohlaví, může znamenat, že se sexuální zralost teprve vyvíjí, někomu se může vyvíjet třeba celý život, ale takových je málo. S bisexuálně chovajícími lidmi se samozřejmě setkávám běžně. Může se stát, že se člověk zamiluje do jiného pohlaví, než preferuje většinu svého života. S celoživotní takzvanou bisexuální orientací jsem se u nikoho ale nikdy nesetkal. Může k ní vést touha experimentovat a poznávat nové. Jednou z příčin může být i náhražková sexualita, třeba když je člověk zavřený dlouho ve vězení, tak se může uchýlit k pohlaví, ke kterému se předtím neuchyloval.“

To, že bisexuální chování značí sexuální vývoj a je to přechod k „pravé“ sexuální orientaci, zastával už Sigmund Freud (20. stol.). Ten tvrdil, že bisexualita je nám vrozená čili se s ní rodíme. Odžijeme si určitou část života, kdy se vyvíjíme, a následně se nám orientace vyhraní. Zdá se, že čeští sexuologové jdou prostě po stopách Freuda. Freud tvrdil, že člověk v rámci vývinu procházel stadiem hermafroditismu, což samozřejmě není pravda. V základě se s ním ale Uzel s Trojanem shodují. Další, kdo je spojován s termínem vrozená bisexualita, je Alfred Kinsey (20. stol.), který též tvrdil, že se s ní rodíme, ale nemusí se nutně projevovat chováním. Pokud máte zkušenost s jiným pohlavím, podle všeho šlo jen o experiment. Pravdu ale znáte jen vy sami.

Jsem bisexuální?

Kateřina měla vždy zkušenosti jen s muži, ženy ji ale vždycky lákaly. Na rozdíl od své kamarádky, kterou stejné pohlaví nikdy tolik nelákalo a zkušenosti měla, na ně nikdy nesáhla. Její kamarádka toužila jen po fyzickém experimentu. Katka ale cítila cit. Uměla si představit, že s dívkou chodí. Rozdíl mezi nimi byl v tom, že jedna myslela tělem a druhá hlavou. Důležité je i zmínit, že je jistý rozdíl mezi představou a realitou. Konat a zkusit je něco jiného než romanticky přemýšlet. V případě těchto dvou se o bisexualitě nedá hovořit ani okrajově, což jen potvrzuje slova Radima Uzla i Ondřeje Trojana. Jako bisexuálka se v celém příběhu cítila Kateřina, než přišla na to, že se jednalo jen o citové zmatení.

Mohlo by vás zajímat

Další články