Trendy tagy Extra Host (pořad) Čauky lidi Hubnete s nami Výměna manželek 2021

Nejnovější kauzy

Biolog Flegr: Blatný lže! Na covid zemřelo mnohem víc lidí, než ukazují statistiky

Zdroj: Se svolením Jaroslava Flegra
Koronavirus
Když ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil, že statistiky mrtvých na koronavirus neodpovídají realitě a že zemřelých je mnohem méně, přivedl do rozpaků celý národ. Řada lidí si proto říkala, zda je covid tak nebezpečný. S tvrzením Blatného ale důrazně nesouhlasí evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něj je počet úmrtí na koronavirus v Česku dokonce výrazně vyšší. "Oficiální čísla nesouhlasí, ale nesouhlasí proto, že obětí máme ve skutečnosti zhruba o 30, a možná až o 40 % víc, než uvádějí oficiální statistiky," říká Flegr.

Podle ministra zdravotnictví nesouhlasí evidence osob zemřelých na covid s reálnými čísly. Souhlasíte?

Pan ministr Blatný se snaží neuměle zakrýt, že jsme v boji s epidemií už v podstatě nejhorší na světě. Máme nejvíc nakažených na milion obyvatel a v horizontu týdnů budeme mít nejspíš i nejvíc obětí covidu na milion obyvatel. A tak začal lhát. Ano, oficiální čísla nesouhlasí. Ale nesouhlasí proto, že obětí máme ve skutečnosti zhruba o 30, a možná až o 40% víc, než uvádějí oficiální statistiky.

Čím to podle vás je?

Mezi oběti covidu se u nás totiž záměrně nezapočítávají lidé, kteří zemřeli až 20 dnů po posledním pozitivním testu – po té době už to údajně nejsou covidoví pacienti. Přitom na důsledky koronaviru se umírá i několik měsíců po „vyléčení“. Část lidí také umírá na covid i mimo nemocnice. Výsledkem je, že třeba k 50. týdnu minulého roku máme oficiálně 9840 úmrtí na covid, zároveň však do té doby v Česku zemřelo o 13 577 víc než v minulých letech. Podchytili jsme tedy jen asi 70 % úmrtí na covid. Přitom platí, že mimo poslední tři měsíce loňského roku se v Česku umíralo méně než minulých letech – protiepidemická opatření nás ochránila před řadou jiných nemocí včetně chřipky. To znamená, že úmrtí na covid bylo do 50. týdne ještě více, než ukazuje prosté porovnání s minulými lety. Vůbec bych se nedivil, kdyby konečný účet za minulý rok vyšplhal k 20 tisícům mrtvým.

Podle jakého kritéria lze určit smrtnost s covidem?

Existují dvě smrtnosti. Jednak podíl mrtvých ze všech, kteří byli s covidem diagnostikováni. Tahle smrtnost se počítá dosti snadno a vychází zhruba na 1,6 %. Protože však při vykazování mrtvých švindlujeme, tak bude ve skutečnosti nejspíš vyšší než 2%. Druhá smrtnost je podíl mrtvých ze všech, kteří se infikovali. Kolik lidí se infikovalo, nevíme, ale podle dat ze zahraničí to bude asi 2–3krát víc, než kolik bylo těch diagnostikovaných. Z toho vyplývá, že u covidu je tahle druhá smrtnost někde mezi polovinou a jedním procentem. Jen pro srovnání, obyčejná chřipka má asi 50× menší smrtnost.

Do toho se přidaly nové mutace koronaviru, které jsou mnohem nakažlivější. Může přijít ještě něco horšího?

Už vloni na jaře jsem psal, že v zimě zákonitě přijdou zlejší mutace viru. Teď zase můžu předpovědět, že v létě se vrátí zpět ty hodnější. Můžeme však také bohužel očekávat, že v zemích, kde proočkují většinu populace, budou přirozeným výběrem vznikat mutace, které dokážou obejít imunitu vyvolanou současnou generací vakcín. Účastníme se tedy nedobrovolně jakéhosi mistrovství světa v rychlosti očkování.

Co se stane, když v tom „mistrovství“ prohrajeme?

Vítězové dostanou epidemii pod kontrolu dříve, než se rozšíří „vakcinovzdorné“ mutace. Poražení budou mít možná velkou smůlu – než stihnou obyvatelstvo proočkovat, přijdou ze zahraničí mutace, na které už nebudou vakcíny první generace působit. Měli bychom všichni udělat maximum pro to, abychom se zařadili mezi vítěze. Žádná cena vakcíny, žádné náklady na očkování nejsou příliš velké. Je to hop nebo trop.

Související články

Další články