Bílé Vánoce v Česku? Meteoroložka prozradila, proč jsou čím dál vzácnější

Bílé Vánoce se už pomalu pro mnohé z těch, kteří pamatují na Štědrý den i 50 cm sněhu, staly minulostí. V posledních letech to spíš vypadá, že by Ježíšek mohl rozvážet dárky na kole než na saních. Přímo na Štědrý den většinou panují teploty vysoko nad nulou, zpívají ptáci nebo je obleva z toho mála sněhu, který před svátky napadl. Co vlastně může za Vánoce na blátě?

Vánoce na blátě

"Může za to tzv. předvánoční obleva, tedy teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění, které se dostává do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna," vysvětlila meteoroložka. Pokud jsme si ale mysleli, že Vánoce bez sněhu jsou výsadou posledních let, není to pravda. Prý i pro naše předky bylo zázrakem, když před Vánocemi napadl sníh a vydržel i přes Štědrý den.

"Není to jen otázka posledních let. Dokazuje to například i pranostika: Na Adama a Evu čekejte oblevu, která vznikla už v 17. století. I naši předci tak měli bílé Vánoce jako vzácnost. Úplně bych ale bílé Vánoce nezatracovala - pravděpodobnost bílých Vánoc je v nížinách ale jen jednou za osm let, " uvedla Honsová s tím, že kdyby se Vánoce přesunuly na 24. ledna, stoupla by pravděpodobnost bílých Vánoc o 80 %.

Ladovská zima

Představa zimy a Vánoc jako na ilustracích od Josefa Lady je pro každého lákavá. Většina lidí by si ji přála a několik cm sněhu i dva měsíce v kuse by prospělo přírodě i vodohospodářství. Jenže takové zimy jsou už opravdu loňské sněhy. Lada se narodil v prosinci roku 1887.

"Od roku 1887 do roku 1905 - z té doby jsou jednoznačně nejspolehlivější historická data z pražského Klementina. Ta dokazují, že v tomto období opravdu převládaly zimy s dostatkem sněhu i bohaté na mrazy. Hned 8 zim se může pochlubit sněhovou pokrývkou delší než 60 dnů," uvedla meteoroložka. Josef Lada tedy opravdu jako dítě zažíval bílé Vánoce pravidelně, což se později i odrazilo v jeho kresbách.

Proměnlivé počasí v zimě

Proč je jednou zima bohatá na sníh, podruhé ledová a potřetí teplotně výrazně nadprůměrná? "Záleží na tom, jaké v zimním období převládá proudění, tj. jaké je rozložení tlakových útvarů nad starým kontinentem a nad Atlantikem," vysvětlila Honsová.

"Pokud je tlaková níže nad Islandem nebo Skandinávií, poté je zima hodně proměnlivá – přes střední Evropu přecházejí jednotlivé frontální systémy, které přinášejí rychlé změny teploty vzduchu i oblačnosti," uvedla dále.

"Pokud převládá severní nebo severovýchodní proudění, je zima bohatá na mrazy, ale sněhu mnoho není. Nejnižší teploty vůbec přináší mohutná oblast vysokého tlaku vzduchu nad Sibiří a s ní spojené východní proudění - to po ránu u nás může teplota klesat i pod –35 °C," uzavřela meteoroložka.