Bez těchto hrdinů by Černobyl vyvraždil celou Evropu: Šli na jistou smrt, zabránili APOKALYPSE

Akimov se pokoušel obnovit chlazení reaktoru.

Akimov i Toptunov do dvou týdnů zemřeli.

Havárie Černobylu

Čtyři tisíce, anebo přes milion obětí? Odhady, kolika lidem havárie jaderné elektrárny v Černobylu vzala život, se různí. A zůstává pravdou, že na vyšším počtu mrtvých se podepsal Sovětský svaz, který o tragédii světu lhal. Zároveň je však jisté, že kdyby se hrdinní zaměstnanci elektrárny neobětovali, povraždila by radioaktivita celou Evropu. Tohle jsou lidé, jimž vděčíme za život!

05. 06. 2019 19:00 | Autor Zdeněk Drgáč

Černobylskou tragédii zavinily desítky lidí. Od komunistického vedení po šéfy elektrárny, ti všichni zavinili výbuch atomového jádra. Pak jsou tady ale hrdinové, bez kterých by havárie napáchala mnohonásobně větší škody.

Zabránit vyhynutí celého kontinentu a zároveň na jistou smrt se jako první vypravili Alexander Fjodorovič Akimov s Leonidem Fedorovičem Toptunovem Po stehna se ponořili do radioaktivní vody a pokoušeli se obnovit chlazení reaktoru. Na cti jim neubírá ani smutná skutečnost, že na výbuchu nesli zodpovědnost. Nutno totiž podotknout, že jen s velkou nelibostí plnili příkazy. Kdyby neposlechli, s trochou nadsázky by za ně tlačítka stejně pomačkal někdo jiný. Do dvou týdnů oba zemřeli.

Následovala akce stovek hasičů, z nichž většina vlivem radioaktivního záření také přišla o život. Symbolem hasičského zásahu se stal Vasilij Ignatěnko Za dvacet dní zemřel, s ním desítky odvážných kolegů. Před pozůstatky elektrárny stojí jejich pomník.

Oběť za stovky milionů životů

Ještě ale zdaleka nebylo vyhráno. Tři lidé museli proplavat přes zatopenou komoru čtvrtého reaktoru, aby mohli vypustit vodu nad roztaveným jaderným zařízením. Dobrovolně se přihlásili Valerij Bezpalov, Boris Beranov a Alexej Ananenko Jaderný fyzik Valerij Legasov, jenž odklízení škod řídil, odhadl, že do několika let zemřou. K velkému překvapení všichni tři žili ještě několik dalších desítek let.

Právě tahle operace byla zcela klíčová. Kdyby neskončila úspěšně, Evropa, jak jim známe dnes, by téměř jistě neexistovala. Tisíce dalších lidí pak Sovětský stát naverboval k uklizení trosek ze střechy reaktoru, poté ho "obalili" ocelobetonovým sarkofágem.

A přestože se v okolí Černobylu pohybují mnohačetné turistické výpravy, elektrárna dodnes představuje nebezpečí. Sarkofág byl sice v roce 2016 nahrazen novým a silnějším, pokud by se ale zhroutil, nad planetou by znovu přeletěl radioaktivní oblak.