Benátky totálně pod vodou: Jaká je šance na záchranu italské perly mezi městy?

Přestože se to možná jeví spíše jako katastrofický filmový scénář, není podle odborníků zaplavení města žádná utopie. Region Benátska totiž sužují povodně pravidelně. Dokonce mají natolik specifický a jedinečný charakter, že si pro něj Italové zavedli vlastní pojmenování – acqua alta (vysoká voda). Nejhorší období pro astronomické přílivy začíná právě na podzim, kdy fenomén podporují i lokální povětrnostní podmínky, které v daném období působí na hladinu Jaderského moře a zapříčiní rozvodnění laguny, na které Benátky leží.

V současné době zažívají Benátky jednu z nejhorších přírodních katastrof ve svých dějinách. Hladina vody v laguně stoupla o 156 centimetrů, což zapříčinilo, že je momentálně zaplaveno celých 75 procent města. Za jednu z největších tragédií historici považují nenávratné poškození legendární baziliky svatého Marka, jejíž mozaikovou podlahu pokrývá necelý metr vody.

„Bude pro nás prakticky nemožné opravit to, co voda způsobila,“ nechal se slyšet zoufalý správce stavby Carlo Tesserin. Nejhorší ale je, že se tato situace může za pár let opakovat znovu – a možná ještě ve fatálnějším provedení.

Vědci totiž varují, že v průběhu 20. století Benátky ztratily 23 cm ze své nadmořské výšky. Část – konkrétně 13 cm, má na svědomí nešetrný zásah člověka postavením četných továren v průmyslové oblasti Porto Marghera. Samotný přístav totiž sestává z uměle vytvořených ostrovů, kterak plní roli „houby“ a nasakují vodu při jakékoliv anomálii. Vše zhoršilo ještě stavba kanálu pro ropné tankery v první polovině 20. století, která Porto Marghera přímo propojila s otevřeným mořem. Kvůli těmto vlivům řádově vzrostlo záplavové riziko pro samotné hlavní město regionu. Podobný efekt měly i další projekty v bezprostřední blízkosti města, především dopravní mosty nebo přehrady.Ulice Benátek se začínají plnit vodou v momentě, kdy hladina laguny vyroste o 90 cm. Při nárůstu o 140 cm je zaplavena polovina města. Pokud by hranice překročila 200 cm, voda zaplaví celé Benátky.

Není to bohužel vůbec nereálné!

Již jednou bylo jedno z nejkrásnější město na světě doslova jen pár centimetrů od celkového zatopení. V roce 1966 voda stoupla o celých 194 cm!

Obyvatelé Benátek tak musí velkou vodu očekávat každý den, město pro tyto účely vyvinulo výstražný systém, který občany včas informuje o blížící se vodě formou SMS zprávy.

Jak ale minimalizovat stále více hrozící katastrofu? Italská vláda veškerou svou naději vkládá do megalomanského projektu, který má Benátky navždy zbavit strachu z potopení. MOSE Project, symbolicky pojmenovaný po hebrejském prorokovi Mojžíšovi, před kterým se rozestoupilo Rudé moře, sestává ze sítě protipovodňových zábran ve třech kritických místech – přístavech Lido, Chioggia a Malamocco.

Díky tomuto plánu mají vzniknout bariéry, které zahradí Jaderské moře a voda z něj se tak nedostane do laguny ani vnitrozemí. Jejich odhadovaná délka činí přes 1 a půl kilometru, pracovní plocha pro jejich konstrukci zabírá dokonce 18 kilometrů. Celkově bude bariéru tvořit 78 uzavíratelných bran, jejichž vztyčení zabere jen 30 minut. Opatření by pak mělo odbourat až šedesáticentimetrový vzestup hladiny Jaderského moře. Kromě toho má tato stavba i pozitivní dopad na zaměstnanost v regionu, kde díky její realizaci vzniklo 4 000 nových pracovních míst. Dokončení se odhaduje na rok 2022, již nyní přišel projekt vládu na pět miliard eur a samotné Italy rozdělil na dva tábory. Jedni tvrdí, že projekt je příliš nákladný a může naopak představovat ekologické riziko, druzí v něm spatřují naději, že by pak už konečně nemuseli žít s neustálým strachem ze ztráty živobytí a domova.

Více se o tomto zajímavém projektu můžete dozvědět v pořadu Potápějící se města (Sinking Cities), který bude mít premiéru 15. listopadu 2018 ve 20:00 na Discovery Channel

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní