Nina Divíšková, rodačka z Brna, měla prý moc hezké dětství. Tatínek ji vychovával trochu jako chlapce, protože si po prvorozené dceři Tamaře přál syna. Otec byl navíc závodník a potápěč, tak se ho Nina snažila ohromovat svou odvahou a odhodláním pouštět se do nebezpečných věcí.

Divíšková už v mládí milovala divadlo, ráda se předváděla. Na JAMU se sice dostala, ale první ročník se v Brně nakonec neotevřel. Všichni měli přejít do Prahy, tam ale bylo plno. Rok tedy studovala dějiny umění a nakonec stejně zamířila na studia do hlavního města.

Do školy nastoupila kvůli nemoci později a když se pak každému ve třídě představovala, narazila i na svého budoucího manžela. Přistoupila k němu, aby se s ním přivítala, on se na ni ale ani nepodíval. „Tehdy jsem si řekla, že s takovým volem nechci mít nic společného,“ uvedla ve 13. komnatě České televize herečka.

S „volem“ Janem Kačerem se nakonec vzali a brzy počali dcery Simonu a Kláru. Později k nim přibyla i Adéla. Když se rodina rozhodla přejít z ostravského angažmá do Prahy, zažívala těžké časy. Dlouho nemohli sehnat bydlení a Kačer se navíc nelíbil politickému zřízení. Vrátil se tedy zpět do Ostravy, ale Nina s dcerami zůstala v Praze. Komunisté herečku pronásledovali už v mládí, protože ji považovali za buržoazní dítě. Veškerou nepřízeň režimu ale přetrpěli, Divíšková dokonce sama postavila dům.

Nejzajímavější a nejlepší role své kariéry začala herečka dostávat až krátce po šedesátce. Asi nejvíce zazářila v roli babičky Běty v seriálu Vyprávěj, skvělá byla i v úspěšném představení Příběhy obyčejného šílenství.

Zhruba před dvěma roky se dříve vitální Divíšková objevila ve společnosti a vypadala pohuble a zmateně. Až nedávno její manžel prozradil, že trpí Alzheimerovou chorobou a že se její stav neustále mění.