Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

Autor Chytré karantény Patrick Zandl: Ze začátku projekt financoval z vlastní kapsy

Autor Chytré karantény Patrick Zandl: Ze začátku projekt financoval z vlastní kapsy
Zdroj: archiv Patricka Zandla
+ Dalších 6 fotografií
Chytrá karanténa
Kvůli koronavirové pandemii nastal v České republice výjimečný stav. Každý se snaží pomoci, jak jen může. Velkou poklonu je třeba vzdát například autorům Chytré karantény. Jedním z nich je internetový podnikatel Patrick Zandl. Pro eXtra.cz poskytl rozhovor, ve kterém popsal vše od úplného zrodu až po finální verzi.

Projekt Chytrá karanténa má za cíl co nejdříve identifikovat kontakty osoby nakažené koronavirem, izolovat je a pokud možno otestovat na koronavirus. To by mělo vést k postupnému snižování plošných opatření, která byla zavedena vládou, aby se eliminovalo šíření viru. Systém je složen ze série provázaných opatření.

Oslovili jsme jednoho z autorů Chytré karantény. Internetový podnikatel Patrick Zandl, který je zároveň novinář a spisovatel, nám zodpověděl několik otázek týkajících se speciálního projektu.

Jak vznikla první myšlenka na vytvoření chytré karantény?

Na začátku byl Jan Barta, Pavel Doležal a pár dalších lidí, kteří měli dojem, že státu by s řešením nákazy COVID-19 mohly pomoci moderní technologie, které ale stát neměl. Zato je měly naše firmy. A tak vznikla skupina lidí, která začala vytvářet epidemiologický koncept založený na návrhu Jana Kulveita a technologické řešení Chytré karantény. A 12. března se to projednalo s premiérem, který dal našim návrhům zelenou.

Kdo za tím stojí?

Skupina COVID19CZ je neformální sdružení lidí, které pojí jedna myšlenka, jak s pandemií bojovat. Každý, kdo se přihlásí k našemu Manifestu a k našim Zásadám (máme je na webu) za tím stojí. Striktně formálně vzato nejvíce sdružení zastupuje devítka vedoucích klíčových projektů:

Pavel Doležal z Kebooly, Pavel Zima (Seznam.cz), Tomáš Havryluk (Alza.cz), Petr Bednařík (DataSentics),

Petr Bartoš (Cogvio Medical), Jakub Nešetřil (Česko.Digital), Dušan Šenkypl (Pale Fire Capital), Ondřej Tomas (CleverMaps) a já za Prusa Research.

Inspirovali jste se někde?

Inspirovali jsme se sami v sobě. Jsme zvyklí takhle řešit oborové problémy: sejít se, analyzovat je, navrhnout řešení a to agilně realizovat. Výhodou tedy je, že s takovým přístupem máme zkušenosti, jsme rychle schopni vybudovat infrastrukturu zapojující desítky a stovky lidí, kteří pracují na realizaci úkolů. Jen díky tomu se dá zprovoznit callcentrum za 24 hodin.

Proč jste se rozhodl do toho jít?

Společnou motivací byl dojem, že bez zapojení moderních technologií pandemii nezvládneme a dopady jak na společnost, tak na ekonomiku budou zdrcující. Někdy ve středu jsem četl článek, který říkal, že se nákazy COVID nemusíme bát, protože zabíjí jen staré lidi. To mi přišlo nejdřív hodně uklidňující, moc jsem o tom nepřemýšlel, ale pak mi došlo, že mi tím vlastně říkají, že necháme naše rodiče a prarodiče na holičkách. A to mi přišlo šílené. Vůbec si neumím představit, že oni by takhle opustili nás. To byl impuls k tomu, začít bojovat i za ně.

Jak proces tvorby probíhal a jak dlouho trvalo, než byla hotová finální verze?

Jak u čeho. Například infolinka 1212 vznikla tak, že jsme zjistili, že krizová linka 112 je přetížená a lidé, kteří volají sanitku, se tam nedovolají. Bylo potřeba jí odlehčit. Za den se podařilo postavit linku 1212, a to formou totálního nasazení všech lidí. I těch, které jsme do té doby vůbec neznali. Prostě se nespalo. Já jsem předal projekt Honzovi Slavíkovi tak, že jsem mu řekl, ať si to převezme, poslal jsem mu pár odkazů a usnul jsem na klávesnici.

Jak vznikla spolupráce s vládou? Nabídli jste jim váš projekt vy sami a nebo jste byli osloveni?

Sami jsme oslovili Vlada Dzurillu, náměstka pro digitalizaci a přes něj jsme pokračovali dále na ministerstva a k premiérovi. Šli jsme si poslechnout, co potřebují a říkali jsme jim, co si myslíme, že by bylo dobré použít. Z toho nakonec vykrystalizovalo řešení Chytré karantény a řady doprovodných projektů - třeba návody na šití roušek, když se ukázalo, že si je není kde koupit.

S ostatními, kteří jsou do projektu zapojeni, se znáte již déle nebo vás svedl dohromady boj proti koronaviru?

Většinu lidí řídících projekty znám dlouhou dobu. Na takové věci potřebujete lidi, od kterých víte, co můžete tušit. Ale pak je tu široká plejáda lidí, kteří vytvářejí kód, návrh UX, texty a další věci, které jsme potkali poprvé, kteří naskočili do týmové práce a buďto obstáli a pokračovali nebo odpadli a jejich práci převzal někdo jiný. Byl to brutálně agilní systém vývoje, jaký se moc často nevidí, většina vztahů, která v normálních firmách krystalizuje měsíce, se tady vykrystalizovala za hodiny až dny.

V zhruba jaké částce se pohybuje cena celého projektu? Kdo ho financuje?

Ze začátku jsme jej financovali z vlastní kapsy a většina projektů tak stále běží. Projekty jsou založeny většinou na software, který jsme my nebo partneři vyvinuli a "zaintegrovali" tak, aby spolupracovaly dohromady. Proto se nedá hovořit o nějaké ceně. Kdyby to měla být komerční dodávka, byly by to spíše desítky milionů korun. Ale pravda také je, že o Chytrou karanténu projevilo zájem několik zemí, se kterými se bavíme o tom, že bychom jim ji „dodali“ - i tady je to ale spíše cena za integraci než cena za celý systém.

Jaký je to pocit, když víte, že pomáháte řešit reálný problém? Co na to vaše okolí? Jsou hrdí?

Je to velmi emotivní. Zejména ze začátku nám volali zoufalí nákupčí nemocnic a záchranek, kteří prosili, jestli nevíme o nějakých zdravotnických pomůckách, které by jim někdo dodal. Museli být úplně zoufalí. Byly to neskutečné příběhy, hodně nervy drásající. Tohle bylo hodně psychicky vyčerpávající na jednu stranu, na druhou stranu nás to vedlo k tomu nepolevit. A okolí pomáhalo ohromně. Já jsem vlastně na první tři týdny úplně vypadl z péče o děti a domácnost, to kompletně převzala žena. Jenže ta sama má svou práci, vyučuje na univerzitě, její přednášky dále běžely, musela se věnovat studentům na dálku, oba jsme pracovali do půlnoci, abychom všechno stíhali a ještě jsme neměli dojem, že šidíme děti.

Neobáváte se, že data z chytré karantény budou zneužita?

Neobávám. K datům nemá nikdo neoprávněný přístup, i operátoři hygieny jen po dobu rozhovoru. Výpovědní doba smlouvy je jeden den, kdyby se cokoliv stalo a data si chtěla převzít nějaká "vojenská chunta", tak smlouvu vypovíme a jak říká kolega Petr Šimeček, "ta data prostě smažeme". Tak, jak nám smlouva ukládá. Udělali jsme všechno proto, abychom se sami nerozpakovali Chytrou karanténu používat, není to žádný čínský lágrsystém. V tom je ten rozdíl.

Jak si vy osobně myslíte, že bude vypadat situace v České republice 1. července?

Nevím. Nestíhám teď uvažovat tak daleko. Žiji ze dne na den. Vím, k čemu a jak se snažíme situaci dovést. Prvního července by měl být rozvolněný pohyb lidí, kteří budou dále používat roušky a v mobilech budou mít nainstalovanou aplikaci eRouška. Budeme nakupovat v obchodech, chodit do restaurací. Jen si budeme držet větší odstupy a více dbát na hygienu. Možná ještě nebudeme cestovat do zahraničí, ale hlavně pro jistotu. Život se začne pomalu vracet k normálu bez desítky mrtvých den co den. To je náš cíl. Ačkoliv musím připustit, že to dlouhou dobu bude "nový normál".

Související články

Další články