ANO chystá bič na podnikatele, aneb Mýty kolem šedé ekonomiky

Kde je bilion korun?

Andrej Babiš se vrací k osvědčené metodě, na kterou jeho voliči slyší, že u nás podnikatelé „kradou“, a proto je potřeba si na ně pořádně posvítit. Proto připravuje digitální daňovou kobru, druhou verzi EET, „efektivnější“ výběr daní, nebo třeba posílení kompetencí celníků.

„Tím masivně snížíme šedou ekonomiku, v aktuální výši jeden bilion korun,“ slibuje šéf ANO. Zní to bohulibě, kdo by nechtěl lépe vybírat daně? Je to ale jen vytváření marketingových mýtů. Drtivě většinový názor ekonomické obce je odlišný.

„Na první poslech nám Andrej Babiš říká, že je tady nějaký bilion k mání, který stačí sebrat a tím pádem bude v rozpočtu o bilion víc. Ten bilion je ve skutečnosti jen velikost nezdaněné ekonomiky, kterou my daníme mnohem lépe než zbytek Evropy,“ shrnuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.

Ve skutečnosti tak lze v ideálním případě vybrat maximálně několik desítek miliard korun navíc, a nabízí se otázka, zda k tomu vedou recepty ANO. Nenabízejí nic nového, jen razantnější státní restrikce, které by postihly zejména živnostníky, malé a střední podnikání. Hodlá přitom použít stejnou metodu lží a demagogie jako v době, kdy zpřísněný dohled podnikatelů prosazoval ministr financí Babiš. I tehdy používal šedou ekonomiku jako „důkaz“, jak čeští podnikatelé a živnostníci podvádějí.

Každý podnikatel je podvodník

Výsledkem této kampaně bylo metodické zavedení státní šikany, často nezákonné likvidační zaklekávání na firmy, znásobení počtu státních kontrol, drakonické pokuty za drobné či neúmyslné prohřešky, a vytváření udavačského prostředí pomocí státní loterie Účtenkovka. Finanční správa nahlížela na každého podnikatele jako na potenciálního podvodníka a bílého koně. Tehdejší atmosféra vedla k zániku tisíců hospod a obchůdků na venkově.

Hnutí ANO dnes nezastírá, že chce vrátit do hry zvýšenou státní kontrolu. Chce přitom použít totožné nástroje v podobě „vylepšené“ EET, do níž by se měli zapojit nejen obchodníci, hospodští a ubytovatelé, ale také všichni řemeslníci, služby, drobná výroba, nebo třeba praktičtí lékaři.

Tento hon na „podvodníky“ by ve svém důsledku nahrával velkým firmám, vedl by k masivnímu ukončování živností, nedostatku řady profesí na trhu, a tomu odpovídajícím vyšším cenám pro zákazníky. Stačí si připomenout, jak tehdejší ministr financí hájil zavedení EET v roce 2015. Nikdy se netajil tím, že se inspiroval chorvatským vzorem, prosazeným socialistickou vládou.

Chorvatský ministr financí Boris Lalovac, jenž na tiskové konferenci s Babišem v Praze EET propagoval, otevřeně přiznal, že hlavním cílem bylo převzít podrobnou kontrolu nad každým krokem podnikatelů. „Potřebujeme sledovat každého podnikatele,“ zdůraznil.

Pochybný chorvatský vzor

Chorvatsko byla jediná země, která zavedla EET v tomto rozsahu a technickém provedení. Objem šedé ekonomiky byl v této zemi téměř dvakrát vyšší než v České republice. Na snížení šedé ekonomiky se náběh chorvatské fiskalizace téměř neprojevil. Stále patří mezi nejhorší v Evropě, stejně jako nezaměstnanost nebo ekonomický výkon.

Přesto bylo Chorvatsko dáváno resortem financí za vzor úspěšného potírání daňových podvodů. Babišovi úředníci napsali do důvodové zprávy, že ztráty na výběru daní od hospodských, malých obchodníků a řemeslníků ohrožují státní rozpočet.

V téže době Nejvyšší kontrolní úřad zjistil mezeru ve výběru DPH všech malých a středních firem ve výši zhruba 7 miliard korun včetně stavebnictví, jehož se EET netýká. To odpovídá pouhému půl procentu státního rozpočtu.

Naprosto nepodložené jsou i odhady, že EET vynesla 18 miliard korun ročně, což je jen další marketingový mýtus sloužící k získání podpory veřejnosti. To nebrání Karlu Havlíčkovi, údajnému podporovateli podnikatelů, stejně jako tehdy manipulovat fakty.

„Byl to symbol a narovnalo se tím podnikatelské prostředí. Zrušení EET byl zločinecký akt této vlády, který okradl stát o miliardy korun ročně a udělal z Česka banánovou zemi,“ uvedl stínový premiér ANO loni v červenci.

Šedá ekonomika pod průměrem EU

Jak je to se šedou ekonomikou dnes? Existují různé metodiky jejího porovnávání, ale ve všech je Česko pod unijním průměrem. Podle studie společnosti Kearney se v jejím podílu loni umístilo na 11. nejnižším místě z 28 zemí EU. Pohybuje se kolem 14 procent HDP, přičemž unijní průměr je 17 procent a třeba v Orbánově Maďarsku dosahuje 25 procent. Vypnutí EET v době covidové pandemie v roce 2020 objem šedé ekonomiky nezvýšilo už jen proto, že se stále rozšiřují platby kartami nebo mobilními aplikacemi.

Obdobné umístění signalizuje analýza Mezinárodního měnového fondu, podle které byl rozsah šedé ekonomiky v České republice v roce 2017, tedy v době, kdy ANO zavedlo EET, rovněž pod celoevropským průměrem. Česká realita byla velmi vzdálená balkánským poměrům sloužícím jako vzor okruhu ANO.

Babišova argumentace „obřím“ rozměrem šedé ekonomiky je dnes stejně lichá jako tehdy. I letos slouží jen jako vnadidlo pro rozpoutávání atmosféry „okrádaného“ státu kvůli ospravedlnění daňového džihádu proti malým a středním podnikatelům. Majitel Agrofertu jim nikdy nevěřil a vždycky pro něj byli jen „nekalou“ konkurencí.

GLOSA: Ve Zrádcích vás smete i jedno špatné gesto. Když chceš být oblíbený, skončíš podezřelý