Ani legendární Císařův pekař se neobešel bez chyb: Ve filmu můžete spatřit kameramana i jeřáb
Film Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem v hlavní roli patří mezi legendy české kinematografie. Oblíbený snímek o císaři Rudolfu II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi patřil mezi nejdražší ve své době. Přesto se ale veselohra, která nemůže chybět na televizních obrazovkách během Vánoc, neobešla bez chyb. Věděli jste například, že ve filmu můžete spatřit kameramana, jak informuje portál Kfilmu?
Ať už si dají filmoví tvůrci sebevíc záležet, prakticky vždycky se ve snímku či seriálu objeví nějaká ta chybka. A to i v amerických velkofimech, které jsou kontrolované s neskutečnou pečlivostí. Například v historickém spektáklu Troja tak můžeme vidět, jak nad Bradem Pittem prolétá letadlo. V seriálu Hra o trůny zase někdo zapomněl kelímek ze Starbucks. A chybky se objevily i v legendární československé komedii Císařův pekař - Pekařův císař, který si na ČSFD hýčká hodnocení skvělých 86 procent.
- Scotta čte hebrejský nápis na oživení Golema zleva doprava, ale hebrejské písmo se čte zprava doleva.
- Astrolog Tycho de Brahe se ve filmu zmiňuje, že kolega Koperník má jiný názor na systém pohybu planet ve vesmíru. Pravdou však je, že se Tycho de Brahe narodil tři roky po Koperníkově smrti, tudíž se nikdy nemohli setkat, natož si vyměňovat nějaké názory. Samozřejmě film je fikce, a tak se nad takovými nepřesnostmi přivřou oči.
- V momentě, kdy Golem prochází zdí, lze nalevo od něj zahlédnout prchajícího pána s trámkem, se kterým zřejmě dělníci zeď místo Golema provalili.
- Při závěrečné scéně je podle portálu Kfilmu na zámeckých schodech na stěně vidět stín jeřábu, kamery i kameramana.
- V závěru filmu je krátký záběr na Prahu, kde se skví chrám sv. Mikuláše a Národní divadlo - stavby, jež za doby Rudolfa II., kdy se film odehrává, zdaleka ještě nemohly stát. Zároveň je možné spatřit i anténu na jedné ze střech.
- Císař Rudolf, žijící na přelomu 16. a 17. století, si prohlíží půvabné ženy v kaleidoskopu. Ten však byl vynalezen až v r. 1816 skotským vědcem D. Brewsterem. Tvůrci tak poněkud předběhli dobu.