Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Tomáš Řepka Jasmina Alagič Počasí Dlouhovláska

Nejnovější kauzy

76 let od povstání v Treblince: Nacista zachraňoval Židy, pomohl i slavnému pianistovi

Výročí
Přesně před 76 lety vypuklo ve vyhlazovacím táboře Treblinka povstání, při kterém se podařilo asi 300 vězňům uprchnout. Šlo o nejbrutálnější nacistické popraviště, smrt tam našlo asi 900 tisíc lidí za pouhý rok. Někteří Židé však měli štěstí a do tábora se ani nedostali. Pomohl jim totiž německý důstojník Wilm Adalbert Hosenfield, který zachránil život i pianistovi Wladyslawu Szpilmanovi. Podle jeho životního příběhu natočil režisér Roman Polanski slavný válečný snímek.

Wilhelm Hosenfeld pocházel z vesnice poblíž města Fuldy. Jeho otec tam byl sbormistrem místního sboru. Wilm, jak se mu zkráceně říkalo, sloužil už v první světové válce a byl v ní několikrát raněn. Odnesl si z ní také Železný kříž. Po válce se stal učitelem a vzal si přesvědčenou pacifistku Annemarie. Ovšem Hosenfeld v roce 1935 vstoupil do nacistické strany a byl naverbován do wehrmachtu. Celou svou vojenskou službu sloužil v Polsku, většinu z toho ve Varšavě u strážního batalionu. Měl na starosti sport a trénink vojáků.

Přestože se neúčastnil žádných velkých bojů, rychle pochopil, že politika i vojenská strategie nacistů vedou zemi ke katastrofě. Byl znechucen chováním Němců k Polákům a zejména k Židům natolik, že se jim rozhodl pomáhat, kdykoliv jen mohl. Už v roce 1939 po obsazení Polska docílil brzkého propuštění jednoho válečného zajatce zpět ke své rodině. Naučil se polsky, na Vánoce navštívil polskou mši v kostele, což měli Němci, a vojáci zvláště, přísně zakázáno.

V roce 1942 zachránil život jistému Leonu Warmovi, Židovi z varšavského ghetta, který uprchl z transportu do koncentračního tábora Treblinka. Právě dnes si připomínáme 76. výročí od povstání, během nějž uprchlo na 300 vězňů. Sehnal mu falešné dokumenty a našel práci. Podobně se zachoval v několika dalších případech. Začal poskytovat útočiště a doklady lidem, kteří byli na útěku a pronásledovaní nacisty.

K osudovému setkání došlo v listopadu 1944. V jednom opuštěném domě ve Varšavě se ukrýval vyhublý a hladový Wladyslaw Szpilman. Hosenfeld ho tam objevil a když zjistil, že je pianista, požádal ho, aby mu zahrál na piano, které bylo v přízemí. Vše pak probíhalo tak, jak je to vylíčeno v Polanského filmu.

Hosenfeld Szpilmana přemístil do lepšího úkrytu a dal mu potraviny a svůj kabát. Szpilman nezjistil jméno důstojníka až do roku 1951. Na konci války Hosenfelda zajali Rusové. Byl obviněn, že vyslýchal zajatce z Varšavského povstání a dostal 25 let žaláře.

Nepomohly přímluvy mnoha lidí, kteří dosvědčili, že Hosenfeld pomáhal Polákům i Židům a že v rámci armády měl na starosti jen sportovní aktivity vojáků. Szpilman a Warm osobně napsali dopis, kde žádali Hosenfeldovo propuštění. Marně. Sověti trvali na tom, že Hosenfeld se dopustil válečných zločinů. V roce 1952 Hosenfelda ubili k smrti dozorci v sovětském lágru. V roce 2008 byl Hosenfeld posmrtně v Izraeli oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.

Mohlo by vás zajímat

Další články