7 statečných: Vyznamenání dostali váleční letci, nebo muž, který se obětoval pro svou dceru

Heliodor Píka

Generál Heliodor Prokop Píka byl jednou z nejvýraznějších československých osobností první poloviny 20. století. Voják a legionář se zúčastnil už první světové války, v té druhé pak působil v Moskvě. Už v roce 1941 varoval československé představitele před Sovětským svazem. Podle Píky nikdy neusiloval o svobodné Československo. Jeho varování nebylo vyslyšeno. Legionář se proslavil například v bitvě o osvobození Kyjeva od nacistů.

Státní vyznamenání

Zeman podle očekávání vyznamenal Gotta i Prymulu. Na seznamu překvapil sexuolog Radim Uzel

V roce 1945 se Píka vrátil do Prahy, kde byl jmenován divizním generálem. Osudným se pro legionáře stal převrat komunistů v roce 1948. Píka byl totiž známým antikomunistou a jako takový byl zatčen a křivě obviněn ze špionáže pro Anglii. V roce 1949 pak byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k trestu smrti oběšením. K tomu došlo 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Píka se tak stal obětí komunistického režimu a za své služby národu byl Zemanem vyznamenán řádem Bílého lva.

František Chábera

Podobný, byť nakonec šťastnější osud, měl František Chábera. Ten působil jako testovací pilot, v roce 1939 se ale přidal k odboji. Jako stíhací pilot létal například ve Francii, kde během bitvy o Francii sestřelil pět německých letounů. Po obsazení země nacisty nejprve působil Chábera v Severní Africe, následně se přidal k Royal Air Force. Zůčastnil se spolu v 312. československou stíhací perutí bitvy o Británii.

Během války ještě krátce působil v Sovětském svazu, po jejím skončení ale Cháberu potkal stejný osud, jako Píku. Pilot byl v roce 1948 zatčen komunisty a ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k 5 letům vězení na Borech. Poté strávil řadu let v několika pracovních táborech. Nakonec se ale dožil požehnaných 87 let a zemřel v roce 1999. Ve středu obdržel taktéž řád Bílého lva.

Josef Koukal

Stejně jako Chábera, i Josef Koukal se rád proháněl po nebi. Před válkou působil jako dopravní pilot, po vzniku protektorátu ale prchnul do Polska. Po útoku Sovětského svazu byl ale zajat a odvezen na východ. Ze zajetí ale prchnul do Rumunska, kde byl ale opět zajat poslán do internačního tábora. Koukalovi se podařil husarský kousek, když opět unikl. Přes Istanbul, Bejrút a Francii se mu podařilo dostat do Anglie, kde se přidal 310. č.s. peruti.

Koukal se zúčastnil bitvy o Británii a dosáhl dvou sestřelů. V roce 1940 byl ale sám sestřelen a utrpěl popáleniny na více než 72 % těla. Pilot podstoupil 22 operací a v roce 1943 se opět hlásil do služby a znovu zasáhl do bojů. Po návratu z války byl jmenován majorem, v roce 1948 ale přišly perzekuce ze strany komunistů. Koukalovi se v Československu téměř nikdy nedostalo patřičného uznání, zato v Británii byl hrdinou. Koukal zemřel v roce 1980 na infarkt. Posmrtně obdržel řád Bílého lva.

Miloslav Masopust

Jedním z posledních žijících veteránů z druhé světové války je Miloslav Masopust. Ten vstoupil do armády v roce 1944, kdy se přidal k 1. československému armádnímu sboru. Zúčastnil se bojů u Krosna, kde byl zraněn. Masopust se ale vyléčil a stal se samopalníkem. Následně byl přidělem k dělostřeleckému pluku, se kterým se účastnil Slovenského národního povstání jako velitel zásobovací baterie.

Uznání se mu dostává prakticky dodnes. 8. května 2005 byl Masopust jmenován tehdejším prezidentem Václavem Klausem do hodnosti brigádního generála. V ten samý den, akorát o 14 let později, byl Milošem Zemanem jmenován generálmajorem. Od prezidenta nyní obdržel i řád Bílého lva.

Vladimír Šupa

Dalším vyznamenaným vojákem je praporčík Vladimír Šupa. Ten se účastnil misi v Afghánistánu, kde v roce 2009 v provincii Wardak utrpěl vážná zranění poté, co jeho vozidlo najelo na minu. Šupa má za sebou celkem tři zahraniční mise a v současnosti působí jako instruktor-lektor u 41. mechanizovaného praporu v Žatci. Šupa obdržel od Zemana medaili Za hrdinství v boji.

Petr Lang

Pracovník vězeňské služby Petr Lang nebyl žádným vojákem, přesto nasadil svůj život. Při loňské prosincové střelbě ve FN Ostrava totiž vlastním tělem bránil dceru před střelbou útočníka Ctirada Vitáska. Langova oběť nebyla marná, své dceři zachránil život. Sám ale střelným zraněním podlehl.

Tragédie

Střelba v Ostravě je druhý nejbrutálnější masakr v Česku: Temné dny zažili i jinde

Již minulý rok byl Lang posmrtně vyznamenán generálním ředitelem Vězeňské služby ČR Petrem Dohnalem. Ten Langovi udělil medaili Za statečnost. Nyní se statečnému otci dostalo i nejvyšší pocty v podobě medaile Za hrdinství, kterou ve středu obdržel od Miloše Zemana za záchranu života.

Jana Březinová

Sestra Jana Březinová působila ve zdravotnictví celý život. Poté co prodělala rakovinu plic a přišla o jeden plicní lalok, odešla do zaslouženého důchodu. Z toho se ale bez váhání vrátila, aby pomohla svým kolegům a hlavně pacientům, když Česko zchvátila první vlna koronaviru.

Březinová je tak příkladem statečných zdravotníků, kteří v době koronavirové krize nasazují své životy a fungují na hranicic vyčerpání. Sama zdravotní sestra se ale za hrdinku nepovažuje. „Nejsem jediná sestra v důchodu, která pomáhá. Dnes a denně se děje x hrdinských činů na různých pozicích,“ řekla v březnu pro web Deník.cz. Březinová od prezidenta obdržela medaili Za hrdinství.

+ Další 3 fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní