Po komunistickém převratu v únoru roku 1948, kdy se demokracie začala měnit v diktaturu jedné strany, byly veškeré organizace začleněny a sloučeny s jinými spolky tak, aby je vedly výbory složené výhradně ze členů komunistické strany.

Například takový Junák, tedy skautský oddíl, byl přiřazen k Československému svazu mládeže, který tak získal jeho veškerý majetek. Začaly se ničit skautské myšlenky a zásady demokracie, což většina skautů odmítala. Několik členů Junáka v Železném Brodě, který patřil mezi nejpočetnější v regionu, se rozhodlo pokračovat v životě podle skautských zásad za hranicemi Československa. Do emigrace jich tehdy chtělo odejít sedm. Většině z nich bylo kolem osmnácti let.

Tomáš Hübner, Jiří Hába, Robert Hofrichter, Radomil Raja, Jindřich Kokoška, Josef Veselý a Jiří Majer se před hrozbou zatčení rozhodli schovat v Jizerských horách, na úbočí Vlašského hřebene. Jejich záměr byl ale rychle vyzrazen a 24. července 1949 ráno bylo jejich ležení obklíčeno několika stovkami ozbrojených přílušníků SNB a StB. Ti se rozhodli do překvapených skautů začít střílet. Útoku se bránil jen Jiří Hába, který byl společně s Tomášem Hübnerem zastřelen. Pár dalších skautů bylo zraněno.

“Ještě jsme byli ve stanech, když nás zasypali první velkou dávkou. Po ní nás vyzvali, abychom vyšli ven. Až na Jiřího Hábu jsme všichni vyšli a museli jsme si lehnout na zem. Dva přílušníci SNB do nás ležících začali střílet,” popsal své vzpomínky Radomil Raja, který po usmrcení dvou skautů uslyšel, jak někdo říká: “Klid soudruzi, neprasečte, potřebujeme i živé.”

Výsledek akce byl následovný – dva mrtví a několik zraněných. Robert Hofrichter byl odsouzen ke dvaceti letům těžkého žaláře, další dva skauti k deseti letům. Lidé, kteří emigrantům pomáhali, byli také odsouzeni. Mnoho z nich si tresty odpykávalo v uranových dolech v Jáchymově.

Odplata režimu pokračovala i po smrti Háby a Hübnera. Komunisté totiž tajili, kam muže pohřbili, aby si je nikdo nemohl připomínat. Místo posledního spočinutí zastřelených neznali ani jejich příbuzní. Ostatky skautů byly nalezeny až po pádu režimu, kdy byly převezeny do rodinných hrobů.