Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karlos Vémola koronavirus Extra Host (pořad) Utýraný Mareček z Loun

Nejnovější kauzy

20 důkazů, že už před sto lety nosili roušky všichni a sestry byly stejně obětavé

Zdroj: vintag.es
+ Dalších 16 fotografií
koronavirus
Za roušky se svět schoval už před více než 100 lety, když se španělskou chřipkou od března roku 1918 do prosince roku 1920 nakazilo více než 500 milionů lidí na celém světě. Zemřelo 50 až 100 milionů lidí - až 5 % tehdejší populace planety. Roušky nosili zdravotníci i běžní lidé.

Virus skosil více lidí než první světová válka, ze které se v té době svět vzpamatovával. Na španělskou chřipku zemřeli například malíři Egon Schiele nebo Bohumil Kubišta, básník Guillaume Apollinaire, sociolog Max Weber, syn Arthura Conana Doyla a miliony dalších.

Španělská chřipka přišla z Asie

Španělská chřipka vůbec neodstartovala ve Španělsku, přestože ho zasáhla velmi tvrdě. Španělsko ale jako jediné necenzurovalo zprávy o smrtící epidemii. Americké, britské, francouzské a německé noviny dlouho o nemoci mlčely, protože po válce, která zmařila spoustu životů, chtěly udržet ve společnosti pozitivní atmosféru a stabilizovat morálku. Španělská chřipka přišla nejspíš z Asie, dost možná z Číny, stejně jako Covid-19. Na člověka se přenesla z ptáků. Do Ameriky ji přivezli vojáci.

4. března roku 1918 se na marodce ve vojenském táboře Funston v Kansasu objevil místní vojenský kuchař s příznaky chřipky. Vojenskou základnu brzy smetla tsunami nákazy. Do dvou dnů onemocnělo 522 lidí. A virus se lavinově šířil dál. Nebezpečný byl navíc hlavně pro zdravé lidi ve věku 20 – 40 let. Obvykle chřipka zabíjí příliš staré nebo příliš mladé. Pandemie španělské chřipky snížila průměrnou délku života v Americe o 10 let.

Divadla a kostely byly zavřené přes rok

Města i celé země zaváděly restriktivní opatření, částečně podobná těm, kterými se dnes bráníme proti novému koronaviru – omezení cestování a veřejných shromáždění, zákaz kulturních představení a shromažďování v kostelích. Divadla, kostely a další veřejná místa byla uzavřena déle než rok. Pohřby se mohly konat nejdéle čtvrthodinu. Nefungovaly ani školy. Život se zastavil stejně jako dnes.

Dezinfikovala se telefonní sluchátka, lidé si nesměli podávat ruce a platil zákaz plivání a kašlání na ulicích. Lidé věřili tehdejším hoaxům a nechávali si vytrhávat mandle a zuby, vdechovali kouř ze dřeva a nosili u sebe kousíček síry. Což příliš nezabíralo.

O něco lépe fungovaly roušky, jejich nošení bylo v některých oblastech vyžadováno. Nosil je samozřejmě i zdravotnický personál, který tehdy obětavě zachraňoval životy stejně jako dnes.

Podívejte se do naší galerie, jaké modely tehdy frčely.

Související články

Další články