16 let od přírodní apokalypsy v Čechách: Proč tehdy ničivé povodně vznikly?
Řádění živlu se v létě roku 2002 projevilo v deseti regionech. Nějvětší škody zaznamenala Praha, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Karlovarský a Ústecký kraj. Nejhůře pak dopadly středočeské Zálezlice a jihočeské Metly, které voda téměř celé zničila.
Povodně podle meteorologů před 16 lety způsobilo několik věcí dohromady - v Evropě tehdy převládal teplý a vlhký vzduch, který mohl za extrémní déšť v Německu vedoucí k přívalovým dešťům. V Itálii vznikla také tlaková níže, která vždy znamená trvalejší déšť. S ní k nám přišel teplý a vlhký vzduch a následně i ohromné množství srážek. Na Labi byl vyhlášen třetí povodňový stupeň. Poté vznikla další tlaková níže, která zmohutněla a vydala se na naše území - srážek napadalo více než poprvé. Půda byla navíc přesycená a nebyla schopna přijímat další vláhu. Všechna voda, která spadla, tak odtekla do obývaných míst.
Povodně zmařily sedmnáct životů a mnoho lidí se ocitlo v ohrožení. Obrovskou statečnost prokázali hasiči i záchranáři, jejichž nasazení bylo úctyhodné. Evakuováno bylo 225 tisíc osob, z nichž největší počet byl v Praze. Ta také utrpěla největší škody, které přesáhly 27 miliard korun. Zaplaven byl Karlín, část zoologické zahrady v Tróji či část Malé Strany. Povodně navíc ochromily městskou hromadnou dopravu, zejména pak provoz metra.
V mnoha obcích České republiky přišel o střechu nad hlavou nespočet lidí. Některé z domů byly srovnány se zemí například v Zálezlicích na Mělnicku či v obci Kly.
Podobný scénář, který se tehdy uskutečnil, se podle odborníků může opakovat. Rok 2002 byl výjimečný jen v tom, že pršelo do již nasycené půdy. Řada měst od té doby přijala protipovodňová opatření, na mnoha místech ale stále chybí.