Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek Výměna manželek 2022 válka na Ukrajině MS v hokeji 2022

13. komnata Jana Rejžka: Pohyboval jsem se v prostředí pijáků. Nemohl jsem být žádným vzorovým otcem

13. komnata Jana Rejžka: Pohyboval jsem se v prostředí pijáků
Zdroj: Profimedia.cz
zpověď

Známý český hudební a filmový kritik Jan Rejžek (67) je pověstný mimo jiné i tím, že při hodnocení nešetří ani své kamarády. Tvrdý na sebe i své okolí je možná i z důvodu, že ani jemu nedal život nic zadarmo.  Jeho profesní úspěchy byly tvrdě vykoupeny řadou nezdarů v soukromém životě. Problémy se s ním táhly už od raného dětství. Coby nemanželské dítě brzy osiřel a v dospělosti bojoval se závislostí na alkoholu. Svou 13. komnatu divákům otevře prostřednictvím televizních obrazovek dnes večer na ČT.


Obávaný hudební a filmový kritik Jan Rejžek se narodil v Českých Budějovicích roku 1954. K psaní měl velmi blízko už jako teenager. V pouhých šestnácti letech psal zprávy ze sportovního prostředí. Nakonec se rozhodl pro studium žurnalistiky na pražské Karlově univerzitě, po jejímž ukončení začal pracovat jako novinář na volné noze a uváděl poslechové pořady po celé republice.

Těžké dětství

Rejžek přišel na svět jako nemanželské dítě. Muž, se kterým ho jeho matka počala, byl ženatý a měl rodinu, což se dozvěděla, až když byla v jiném stavu. Svět svobodných matek poloviny 60. let minulého století se od toho dnešního diametrálně lišil. Tehdy to pro ženu znamenalo veřejnou potupu. I když si nakonec našla muže, který přijal malého Jana za vlastního, rodinné štěstí netrvalo dlouho. Když mu byly pouhé čtyři roky, jeho maminka zemřela a nevlastní otec cizího chlapce nemiloval natolik, aby si jej nechal a dál ho vychovával. O malého Honzu se tedy začala starat babička s dědečkem a právě díky jejich podpoře se mu povedlo vystudovat gymnázium a následně i vytouženou vysokou školu.

Bohužel po poměrně krátkém období šťastného života přišla další rána. Během studia prvního ročníku na univerzitě opustila tento svět i jeho milovaná babička a Jan zůstal úplně sám. V tu chvíli byl chtě nechtě donucen dospět mnohem rychleji než jeho vrstevníci a byly chvíle, kdy na sebe musel být extrémně tvrdý, aby se dokázal prosadit nejen ve škole, ale následně i v práci a kariéře.
Drsný kritik

Náhradním otcem se mu stal až později novinář Jiří Černý (85). "Obdivoval jsem ho nejen proto, jak dobře a zajímavě píše, ale taky proto, jak čestně prochází životem. Když mi ještě na fakultě nabízeli vstup do KSČ, obrátil jsem se na Jirku s tím, co to jako znamená. A nebylo o čem mluvit,“ vzpomíná Jan Rejžek v novém dílu pořadu 13. komnata.

Možná dílem díky vlivu jeho novinářského "táty" a dílem útrap, kterými si od dětství prošel, se stal autorem tvrdých a nesmlouvavých postojů ve svých článcích i recenzích. Zároveň se do povědomí dostal coby kontroverzní postava, která si svými břitkými názory vytvořila mnoho nepřátel. Ty povětšinou ale tvořila zejména řada dotčených umělců.

Nabídka z Hradu

Osudnou chvílí pro jeho vstup do širšího povědomí bylo září roku 1988. Jako hlavní moderátor festivalu Folková Lipnice pozval na pódium Václava Havla, který byl největším nepřítelem státu té doby. Svým činem doslova šokoval všechny přítomné diváky. Po Havlově uvěznění začal Rejžek spoluorganizovat petici a boj za jeho propuštění. V roce po pádu režimu mu přišla z Hradu nabídka, která se neodmítá, měl se stát úředníkem Kanceláře prezidenta republiky.

Dodnes je dle svých přecitlivělý na komentáře komunistů a estébáků, že Hrad té doby byl líhní ožralů, což je prý naprostá hloupost. "Na Havla se všichni obraceli jako na mesiáše a spasitele. Než byl funkcí etablován, dělali jsme vlastně práci ombudsmanů,“ uvádí na pravou míru Rejžek v pořadu České televize 13. komnata, a právě do ní patří i další z událostí, které mu komplikovaly život - nadměrná láska k alkoholu.

Roky v lihu

Obávaný kritik se oženil v roce 1975. Z prvního manželství má dvě dcery a z toho druhého třetí. Ženou jeho života se stala dramaturgyně a spisovatelka Alena Müllerová, se kterou prožil dlouhých třicet let, se kterou má syna Jáchyma. Jeho počátek alkoholových patálií přišel s tragickou nehodou, která se udála, když bylo Jáchymovi dvanáct let. Chlapce srazilo auto a strávil měsíc v kómatu. I když zraněním nepodlehl, bojuje s následky dodnes.

„Pohyboval jsem se v prostředí pijáků. Divadelní kluby, koncertní šatny, hudební kluby… Tam všude byl alkohol samozřejmostí. Uvědomuji si dnes, že jsem tehdy opravdu nemohl být žádným vzorovým otcem. I kdybych tehdy přišel opilý domů jen jednou týdně, syn to samozřejmě viděl a vnímal,“ říká.

Problémy s alkoholem se ale později začaly vymykat kontrole. Tu upadl, tu ztratil brýle či mobilní telefon. Tehdy se rozhodl, že by bylo pro všechny lepší, kdyby se v pití krotil. Nikdy sice nebyl tím druhem alkoholika, který by musel podstoupit léčbu, ale tato hrozba se nad ním vznášela, jako černý mrak. Rozhodl se pro abstinenci a s pomocí terapeuta se mu povedlo s metlou lidstva zatočit a již dva roky je úplně čistý.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy