10 důvodů, proč po koronaviru bude vše kolem nás lepším. Když budeme chtít

Přiznejme si to bez obalu: V naší geografické oblasti jsme se dosud měli naprosto skvěle. I ti nejchudší z nás na tom díky široké záchranné síti státu nikdy nebyli tak mizerně jako řada lidí například ve Spojených státech nebo Rusku, ale i jinde. Žití na ulici bez prostředků nejspíš pro nikoho v ČR není jediná možnost, nýbrž svobodná volba.

Jak to s námi bude nyní dál, to je ve hvězdách, zase ale jako národ máme za co bojovat. Už dlouho jsme neměli důvod být jednotní kvůli nějaké životně důležité věci. Teď se budeme všichni (nebo drtivá většina) snažit zlepšit pochroumanou ekonomiku, zamyslíme se všichni nad svými životy, řada z nás si ho zase začne vážit.

A jaké další pozitivní věci v této krizi vidím?

1. Respekt

Možná to souvisí s naší minulostí, ale v docela slušné míře se všichni snažíme respektovat vládní opatření Je teď jedno, kdo je zrovna ve vládě u vesla, jestli ho máme rádi nebo ne, opatření vycházejí z názorů odborníků a až na výjimky se jimi řídíme. V zemích, které dlouho nezažily bídu či totalitní režimy, se občanům vrchnost asi bude poslouchat hůře. V tomhle případě je k tomu ale důvod.

2. Ochrana do budoucna

Přiznejme si bez okolků: Kdo z nás v době, kdy měl příznaky nějaké nemoci, nosil před koronavirem ven nebo do zaměstnání roušku, aby eliminoval nakažení ostatních? Kdo z nás před začátkem roku věděl něco víc o respirátorech a třídě FFP3? Někteří z nás se vysmívali Asiatům, když spatřili jejich orouškované davy v ulicích. Jsem si jistý, že dnes už všichni víme, co a jak a že až krize pomine a ochranné pomůcky budou volně k dispozici, nakoupí si jich dostatek každá domácnost. A hlavně: Bude je používat, třeba v dobách chřipkové epidemie. Naučíme se zodpovědnosti vůči sobě i ostatním.

3. Solidarita

Říká se, že každý se honí za penězi, že jsme ztratili empatii. Pak ale přišel koronavirus a obrovské množství lidí se rozhodlo vyřešit problém s nedostatkem roušek tím, že sedli k šicím strojům a nemocným a starším spoluobčanům je bez nároku na vděk nebo honorář začali vyrábět sami. Klidně i po večerech po práci. Ale i zaměstnanci, kteří kvůli karanténě přišli o zdroj živobytí, neřeší, co bude, ale podstatné je pro ně to, aby se nyní pomohlo těm nejzranitelnějším. Není to s námi zas tak špatné.

4. Hrdost

Možná si to neuvědomujeme, ale už teď máme být na co hrdí. Kdybychom byli skrz naskrz prohnilí, můžeme si říct: „Co je nám do nějakých starých a nemocných? Když je nemoc přemůže, je to přirozený výběr! Ekonomiku si kvůli nim zničit nenecháme!“ Naštěstí v takovém zrůdném systému nežijeme a všichni se omezujeme, abychom ochránili ty nejslabší. I kdyby nás to mělo stát značnou část našeho jmění.

5. Vstup do budoucnosti

Koronavirová pandemie má i další vedlejší pozitivní účinek. Spousta firem si doteď nedokázala představit, že by jejich zaměstnanci dělající kancelářskou práci fungovali i z domova na home office bez dohledu přísného nadřízeného. Nyní se společnosti naučily, že to jde. A jde to dobře. A to samé na školách. Ty ve výuce na dálku zaspaly, ale učitelé a učitelky nyní rychle všechno dohánějí a snaží se, aby nám omladina vědomostně nezakrněla. Z toho budeme čerpat i v dalších letech. Taková škola z domova jednou týdně u starších dětí nezní úplně jako špatný nápad.

6. Podpora

Češi, Moravané a Slezané chápou, že mnoho drobných živnostníků je nyní na pokraji krachu. A už se naštěstí objevují iniciativy, jak je dostat ze srabu. Například předplacením jejich služeb, výzvy k podpoře lokálních malých obchodníků a místních farem. Možná že z krize vyjdeme posíleni o to, že budeme hrdější na naše místní obchodníky, kterým pomůžeme z nejhoršího a ty kvalitní si budeme hýčkat.

7. Rodina pohromadě

Hospody, kina, divadla i sportoviště jsou zavřené, někteří rozlítanější rodiče nemají kam trajdat, a tak zase tráví rodiny víc času pohromadě. Ani do restaurací se nedá chodit posedět, takže se nyní doma snaží kuchtit i ti, co na to dřív „neměli čas ani náladu“. Společné vaření přitom utužuje manželství i vztahy mezi partnery. Moc se mi také líbí, když na sociálních sítích čtu, že než by mnozí trávili většinu volného času před televizí, vytáhnou dávno zaprášené pexeso, Člověče, nezlob se a jiné společenské hry. Kéž by nám tohle stmelování s našimi blízkými vydrželo!

8. Dovolená doma

Když náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula varoval, že se možná i dva roky nepodíváme za hranice, některé to vyděsilo. Pro většinu Čechů byl vzorem ideální dovolené pobyt u moře. Jenže naše republika je plná opravdu nádherných míst, která stojí za to objevit. A řada občanů už pochopila a místo brblání na těžký osud pozitivně ohlásila, že se těší, až všechna na půvabná zákoutí naší země pozná. Doma je taky krásně!

9. Změna Evropy

Ať už máte názor na Evropskou unii jakýkoli, určitě by se našla řada věcí, které jsou pozitivní, ale i negativní. Dnes je již jasné, že se bude muset celé společenství změnit. Hodně se hovoří o tom, že až krize ukázala, jak málo jsou jednotlivé země soběstačně, takže určitě bude velký tlak na to, abychom si zase dokázali základní suroviny (nebo i ty stále omílané ochranné pomůcky) zajistit z vlastních zdrojů. Asi to zamává s dotacemi a bude to někdy bolet, ale přišla unikátní chvíle změnit naši vlast, ale i společenství evropských národů k lepšímu.

10. Vliv na přírodu

Téhle situace sice trochu zneužívají popírači klimatických změn, faktem ale je, že pár týdnů koronavirové krize dokázalo pročistit vzduch. Jako by se zlepšovala kondice planety a začaly hojit rány, které jsme jí uštědřili. Jezdí mnohem méně aut, v některých zemích ubylo smogu, když musely zavřít továrny. Všem se změny jistě líbí a kdo ví, jestli na to nebudeme pamatovat poté, až to nejhorší bude za námi.

A co dobrého dokážete na situaci vidět vy?

+ Dalších 9 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní