Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Výjevy zkázy z Rusy zdemolovaného Izjumu: Zavražděné civilisty připomínají všudypřítomné fotky obětí

Jsou tu fotky i svíčky.
Zdroj: eXtra.cz - Jiří Masojídek
+ Dalších 67 fotografií
válka

Izjum je jedno z celé řady ukrajinských měst, z nějž výjevy jen tak nelze vymazat z hlavy. Ruská armáda v něm zničila či přímo srovnala se zemí až osmdesát procent obytných budov, včetně několika škol a dalších zařízení. V troskách domů našly smrt stovky obyvatel, celkový počet obětí od začátku války ve městě se vyšplhal na více než tisícovku. Z části Izjumu se stalo město duchů, které se dodnes vzpamatovává z děsivých činů, jež tam napáchala ruská armáda. To, jak město vypadá dva roky po vypuknutí konfliktu, zachytili reportéři eXtra.cz.

9. března 2023 byl další z mnoha dní, který se zapsal černým písmem do historie Ukrajiny. Poté, co rok předtím ukrajinské jednotky dokázaly v bitvě o Izjum zvítězit nad ruskými silami, se okupanti nemilosrdně pomstili na obyvatelích města. Část z nich, konkrétně lidé ze dvou velkých panelových domů v Charkovské ulici, se sešla v blízké škole. Po setkání se všichni vrátili do svých bytů, kde o několik minut později došlo k jedné z nejhorších tragédií od začátku války na Ukrajině.

Rusové začali oba panelové domy masivně ostřelovat a použili k tomu fosforovou munici. Ta po dopadu zapálí vše kolem a vydrží hořet kolem deseti hodin. Obyvatelé domů, kteří přežili první exploze, včetně těch, kteří byli na ulici, vyhledali útočiště ve sklepích. Místa, která by jim za běžných okolností pomohla, se však proměnila v jejich hrobky.

Těla vytahovali z trosek několik dní po útoku

Rusové budovy ostřelovali tak masivně, že prostřední části paneláků zmizely úplně a zbyly po nich jen obří krátery. Okolní části paneláku zůstaly stát, přestože je většinou zachvátily plameny, zejména v horních částech, jenže sklepy se z boků směrem od zdemolovaného středu domu zasypaly sutinami. Někteří měli štěstí a přežili, jiní zůstali pod troskami a záchranáři jejich těla vynášeli i několik dní po útoku.

Když jsme zbytky domů procházeli od spodního patra po nejvyšší, viděli jsme, že některé byty byly vyklizené o ty věci, které jakž takž útok přežily. Většina bytů však zůstala tak, jak je obyvatelé opustili. Důvod je prostý, zato otřesný. Ti, kdo přežili, se pro své věci vrátili. Byty, v nichž zůstaly všechny věci, přišly o své vlastníky.

Mezi oběťmi byly i děti

Ten den zemřelo více než 50 lidí. Lidé sem stále i po téměř roce chodí zapalovat svíčky, venku před budovami jsou rozmístěné nejen květiny, ale i fotografie obětí. Mezi nimi byly i děti. Téměř v každém bytě byl dětský pokojíček, o čemž svědčí poházené, často napůl ohořelé hračky, školní sešity či botičky. V obývacích pokojích zůstávají dodnes knihy, gramofonové desky i dokumenty, například nájemní smlouvy.

Ušetřena nebyla ani škola, v níž se obyvatelé panelových domů krátce před útokem sešli. Střecha je kompletně pryč, učebny vyhořely. Podobně je na tom i zbytek Izjumu směrem na východ. Druhá škola na jednom z náměstí je také zcela zničena, obytné domy v okolí i radnici potkal stejný osud. Po obchodech a jiných službách zůstaly jen ohořelé nápisy u toho, co bývalo vstupními dveřmi.

V Izjumu objevili masové hroby

Rusové v Izjumu povraždili více než tisíc civilistů, ve městě byly navíc poté, co ukrajinské jednotky vyhnaly okupanty, nalezeny masové hroby. Z nich bylo exhumováno více než 440 těl, řada z nich nesla známky mučení a některé oběti měly svázané ruce za zády, což svědčilo o tom, že byly chladnokrevně popraveny.

Místní lidé, které jsme potkali, o tom nechtějí mluvit. Ačkoli severní část města za řekou Severní Doněc utržila menší množství šrámů a lidé v ní žijí přes každodenní zvuky sirén a vzdálených explozí relativně běžným životem, jižní oblast má velmi daleko do normálu. Snad každý přišel o někoho blízkého, kamaráda či souseda. Ti, kteří řádění Rusů přežili, mnohdy prchli do bezpečnější části země. A byť se část z nich vrátila, kdysi téměř padesátitisícové město dnes obývá jen zlomek původních obyvatel.

Válka na Ukrajině

Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.

V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.

Mohlo by vás zajímat:

Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli

Související články

Další články

Nejnovější kauzy