Drsná setkání režisérky dokumentu Bez lítosti s nejhoršími vrahy. Zůstává s nimi v kontaktu, někteří jí píší i o Vánocích
Martina Eretová se pustila na tenký led. Natočila strhující dokumentární sérii, ve které natáčela s vrahy odsouzenými na doživotí. Ačkoli v poslední době v souvislosti s útokem na filozofické fakultě rezonuje to, že by se tváře viníků neměly zveřejňovat, v jejich pořadu se díl co díl objevovali ti, kdo připravili o život i desítky lidí. Jak přiznala režisérka v pořadu Extra Host, na ukazování tváří v pořadu Bez lítosti nevidí nic špatného. Jedná se podle ní o dva diametrálně odlišné případy.
Martina Eretová přišla do Česka s něčím doposud nevídaným. Natočila dokumentární sérii Bez lítosti, ve které divákům přiblížila, jaký je život doživotně odsouzených vrahů. Na televizních obrazovkách tak díl co díl ukazovali tvář člověka, který má na svědomí ty největší hrůzy. Jak přiznala režisérka v pořadu Extra Host, na ukazování tváří ve svém pořadu nevidí nic špatného.
"My je natáčíme, protože oni s tím souhlasí. Jsou to dvě odlišné věci. Já, když je nějaký případ živý a odehrává se to, a tamto bylo v přímém přenosu, tak ta pravidla jsou tam úplně jiná. Jsem nakloněná tomu, ať policie dělá to, co uzná za vhodné a určuje ta pravidla. Tohle jsou už prostě dávno uzavřené případy. Jsou dávno odsouzení a odpykávají si tresty," vysvětlila. "V mých případech už nehrozí, že se něco zveřejní a naruší to vyšetřování," přiznala.
Doporučené video: Martina Eretová v pořadu Extra Host:
Martina zůstává s vrahy v kontaktu
"Já vždycky točím nějaké případy, které jsou už nějak uzavřené a odleželé. Tohle je tak čerstvá záležitost pro celou naši společnost. Mě se to strašně osobně dotklo. Ztratila jsem tak před Vánoci takový ten pocit bezpečí, co v Praze mám. Přiznám se, že tahle událost, tu jsem pracovně neřešila a muselo by uplynout ještě hodně vody, abych nad tím uvažovala," popisuje.
Mnozí Martinu kritizovali i za to, jak mluví o lidech, kteří mají na svědomí ty nejhorší zločiny. Velké kontroverze vzbudilo její vyjadřování o Jaroslavu Stodolovi, jenž kvůli penězům připravil o život sedm seniorů. "U Jardy mě překvapilo to, jak je bezprostřední a veselý. On je samozřejmě sedminásobný vrah a to doživotí si zaslouží, ale ten kontakt s ním je díky tomu, jak je usměvavý a bezprostřední, příjemnější," přiznala otevřeně.
I po skončení natáčení dokonce zůstává s některými vrahy v kontaktu. "Pan Stodola mi občas napíše. Teď mi zrovna poslal přáníčko k Vánocům. Ta pošta je pro ně jediný způsob, jak udržovat kontakt s vnějším světem. Přišel mi štos přáníček k Vánocům. Neodepisuji asi tak často, jak by si představovali, ale sem tam jim odepíšu. Přijde mi fér být s nimi i nadále v kontaktu a zeptat se, co nového ve věznici," říká Eretová. Píše si i s Tomášem Vítem, Lukášem Kopeckým nebo s Josefem Kottem.
Vůči některým cítí Eretová i lítost
Když se jí pod ruku dostaly některé případy, přišla i lítost. "U toho Tomáše Víta. Protože dostat v 18 doživotí, byť za příšernou dvojnásobnou vraždu, je prostě smutný. Když je člověku 18 a máš celý svůj život před sebou a on kvůli drogám a celkově, že se mu to nepovedlo. Ale samozřejmě, udělal to, co udělal, a odsoudil se na celý život, což je ale strašně smutný," popisuje. V případě Rudy Fiana či Josefa Kotta pochybuje o jejich vinně.
Martina se oblasti krimi věnuje dlouhá léta. Nápad natočit sérii Bez lítosti přišel tak nějak automaticky. "Lidi se o ten žánr začali strašně zajímat. Napadlo nás, co to otočit a udělat to trochu jinak a zjistit, jak se z člověka stane vrah. Jestli se jím někdo narodí, nebo přispějí vnější okolnosti," vysvětluje. Natáčení předcházely roky práce, kdy začala obepisovat věznice a shánět adepty na natáčení.
Vzhledem k tomu, že usiluje o to, aby dokument byl co nejvíce autentický, dlouhé měsíce trvalo, než si k ní vězni vybudovali důvěru. "Aby se mi někdo otevřel, tak to není vůbec jednoduché. Byly to dlouhé měsíce a roky," přiznává. Na druhou stranu, jak sama poznala, v celách se dotyční nudí a natáčení pro ně bylo vystoupení z každodenního stereotypu: "Ten čas jim tam utíká strašně pomalu. Ten den se jim táhne. Mají tam samozřejmě nějaké aktivity, ale je to dlouhé. Spousta z nich se nudí a tohle je pro ně rozptýlení," řekla.