Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Exekuce na neplatiče nezabírají: Dlužníky chrání klička v systému

Exekučně zabaveno
Zdroj: Profimedia
dluhy

Od roku 2019 výrazně narůstá počet věřitelů, kteří čekají na své peníze kvůli stále narůstající nezabavitelné částce. Tato suma, z níž exekutor nesmí dlužníkovi nic strhávat, je vypočítána na základě životního minima a nákladů na bydlení a je zvýšena o každou vyživovanou osobu. V důsledku opakovaného růstu této nezabavitelné částky klesá objem zbytku mzdy, ze které by mohly být umořeny dluhy dlužníka, a tak se proces exekuce pro obě strany nepříjemně protahuje. Jak na webu Češi v právu tvrdí Petra Kolářová z České asociace věřitelů, problém může představovat i to, že se nezohledňují příjmy dlužníkova partnera.

Na problematický systém poukazuje i paní Jana z Olomouckého kraje. Té její bývalý partner a otec její dcery jí dluží 130 tisíc korun na výživném. „Můj bývalý partner má platit výživné pět tisíc měsíčně, což nikdy pravidelně nedělal. Exekučně se zvláště v posledních letech nedaří vymoct vůbec nic. V tuto chvíli nám bývalý dluží přes 130 tisíc a dluh pořád roste, exekutor prý nemá dostatečně silnou pravomoc od státu, aby na něho mohl více zatlačit,“ uvádí Jana.

Podle Martina Tunkla, viceprezidenta Exekutorské komory ČR, je klesající efektivita vymáhání spojena s legislativou. „Za zhoršení vymáhání může zvýšení nezabavitelné částky. Ani u dlužníka, který si splácení může dovolit,“ konstatuje Tunkl a upozorňuje na pokles výběru o více než 60 procent od roku 2019.

„Chránit bychom měli zejména ty slabší“

Petra Kolářová z České asociace věřitelů podotýká, že pokud dlužník s rodinou vydělává méně než 24 tisíc korun, exekutor nemůže nic strhnout. „Příjmy partnera se zde nezohledňují,“ dodává Kolářová, kterou cituje web Češi v právu. Ondřej Šmíd, advokát specializující se na exekuční právo, zdůrazňuje, že věřitelé často nedostanou své peníze, i když proti dlužníkovi probíhá exekuce. Přitom výživné je často pro nezletilé děti a jejich matky samoživitelky závislým příjmem.

Na slabší nástroje vymáhání pohledávek upozorňuje v Poslanecké sněmovně například poslanec Pavel Staněk (ODS). „Exekuce se stávají trochu bezzubými, protože se porouchal jeden z těch nejúčinnějších nástrojů, a to jsou srážky z příjmu. Pro dlužníka je to nejmírnější způsob postihu, pro věřitele vymodlené měsíční splátky jeho pohledávky,“ nechal se slyšet politik na plénu.

„Občas za mnou dorazí rozčílení občané, kteří si stěžují na neférové podmínky, na nemožnost domoci se svého soudem přiznaného nároku. (...) Těm všem zasáhly do jejich práv úpravy, které se v materii exekučního práva odehrávají a které jsou zejména v poslední době orientovány velmi jednostranně bez přihlédnutí k tomu, že chránit bychom měli zejména ty slabší, na jejichž straně stojí zákonný nárok na úhradu pohledávky,“ uvedl Staněk.

Deset procent minimální mzdy

Jako řešení navrhuje advokát Šmíd minimální srážku ze mzdy dlužníka spojenou s minimální mzdou. „Tato definice by pak v sobě de facto nesla inflační doložku,“ zamýšlí se právník. Že je tato varianta na stole zaznělo i během zmíněné debaty v Poslanecké sněmovně. „Měli bychom zavést nějakou minimální splátku ze mzdy, která extrémně klesla,“ řekl na plénu poslanec Patrik Nacher (ANO).

Tato cesta se zamlouvá i dalším odborníkům. „Variantou je stanovení minimální výše srážky, která by byla pro dlužníky únosná a současně motivační, tj. 1 750 korun, což je na úrovni 10 procent minimální mzdy,” uzavírá Petra Kolářová.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy