Juana přiznává, že byla rebelka už jako malá holka a pouštěla se do všeho po hlavě. Později měla problémy se zákonem, byla závislá na drogách i alkoholu. Otěhotněla už v 15 letech s mužem, kterému bylo tenkrát 35 let. A nakonec se vydala na dráhu organizovaného zločinu.

Nejdříve se stala jenom špionkou, která měla dávat pozor na policisty a armádní hlídky, a dávala echo gangsterům, aby měli čas se vypařit. „Na pozici jsem musela stát 8 hodin,“ řekla Juana. Kdyby jí nějaká informace proklouzla mezi prsty a gangstery neinformovala včas, nejspíš by ji to stálo život nebo týrání a mučení.

Denně se setkávala s vraždami a násilím, ze kterých jí rozhodně nebylo do smíchu. Viděla, jak muži rozmlátili hlavu palcátem. „Pamatuji si, jak jsem z toho byla smutná. Nechtěla jsem takhle skončit,“ vzpomíná.

Jenže jak Juana viděla těchto terorů, smrti a týrání víc a víc, začala si zvykat a už jí to tak depresivní nepřišlo. Nakonec se jí to začalo líbit a rozhodla se, že to zkusí taky.

Stala se tak nájemní vražedkyní kartelu Zetas, kde dostala i svoji přezdívku – „Maličká“. Začala lidi mrzačit a zabíjet a stala se tím doslova posedlá. Dokonce ji to vzrušovalo natolik, že pila krev obětí

„Začala jsem být z krve nadšená, roztírala jsem ji po sobě. Pak jsem se v ní koupala, a dokonce ji pila z oběti, dokud byla ještě teplá,“ pokračuje Juana. Pokud si myslíte, že už to horší být nemůže, tak se mýlíte, Juana je totiž hodně úchylná a z toho, co dělala se svými oběťmi, se všem zvedá žaludek.

Svým obětem začala sekat hlavy a s tělem pak měla sex. Když měla náladu, tak se uspokojovala i s oddělenou hlavou. A to už je opravdu hodně přes čáru.