Trosky zřícené dhácké textilky v Bangladéši se už po dvaceti dnech přestaly prohledávat, není žádná šance, že by tak dlouho mohl v sutinách někdo přežít. Neštěstí si vyžádalo více než jedenáct set obětí a skoro tři tisíce zraněných. Není divu, když se podíváte na tyto fotky.

Jaké vlastně byly podmínky zaměstnanců v jedné z nejhorších továren na světě? Příšerné, samozřejmě. Sami zaměstnanci si stěžovali na to, že musejí pracovat i poté, co se na zdích objevily obrovské trhliny, a celý západní svět věděl o tom, že tam lidé tvrdě dřou za almužnu.

Vlastně se neštěstí očekávalo každým dnem, ale Bangladéšané neměli s prací na výběr a oděvní firmy zase potřebovaly levnou výrobu svých kolekcí, která se prodávala i u nás v módních řetězcích. V textilce pracovaly i děti a kapacita zaměstnanců dalece převyšovala limity.

Majitele továrny a stavebníky už ženou dhácké úřady před soud a napětí v hlavním městě se zvyšuje každým dnem, zoufalí pozůstalí obětí masově protestují za lepší podmínky a větší starost o bezpečnost zaměstnanců všech továren. Tak snad si z těchto snímků vezmou příklad všichni majitelé levných textilek.