Vesmír je hologram a vše, co vidíte – včetně tohoto článku a elektronického zařízení, na kterém si ho právě čtete – je pouhou projekcí. Alespoň podle kontroverzního modelu, který v roce 1997 navrhl argentinský teoretický fyzik Juan Maldacena.

Tato bizarní teorie sice nikdy nebyla pořádně testována, ovšem nedávno se ukázalo, že by na ní přece jen mohlo být něco pravdy.

Maldacena zjednodušeně řečeno tvrdí, že gravitace má svůj původ v tenkých, vibrujících strunách – jakýchsi hologramech událostí, které se konají v několika jednodušších a plošších vesmírech. Z Maldacenova modelu dále plyne, že vesmír by měl mít devět prostorových dimenzí a jednu časovou.

Japonští vědci se nyní pokusili podat matematický důkaz o tom, že takzvaný holografický princip může být správný. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní magazín Nature.

Holografický princip naznačuje, že existuje dvojrozměrný povrch obsahující veškeré informace potřebné k popisu trojrozměrného objektu – v tomto případě našeho vesmíru. Tedy například popis člověka nebo komety by mohl být skrytý právě v této zploštělé, „reálné“ verzi vesmíru. A právě výpočty, které provedl Yoshifumi Hyakutake z Ibaraki University, ukazují, že tato úvaha je dost možná víc než jen pouhé sci-fi. Yoshifumiovy závěry jsou natolik přesvědčivé, že někteří nadšenci dokonce hovoří o „jasných důkazech o dvojí povaze vesmíru“.

Že bychom tedy skutečně všichni byli jen hologram?