Záhadné kruhy se objevily v Namibii a nikdo si nedokázal vysvětlit, jak mohly vzniknout. V Namibijské poušti už jsou ale celá staletí. Místní Křováci věřili, že kruhy jsou buď stopy bohů, nebo dílo ohnivého draka.

V průběhu let ale vznikalo několik konspiračních teorií, jak se jen kruhy mohly v poušti objevit. K překvapení všech jsou záhadné kruhy, na kterých neroste tráva, výsledkem dosud neznámého druhu půdních hub.

Poprvé tento jev objevili zaměstnanci rezervace NamibRand v roce 2005. Největší z kruhů měl asi 12 metrů v průměru, ostatní od dvou do osmi. Zpráva o tajemných kruzích obletěla celý svět. A vědci hned začali zkoumat, co za tajemnými kruhy stojí.

Kruhy totiž nevykazují žádné abnormality, ani magnetické, ani radioaktivní. Podle prvních hypotéz v kruzích působí termiti, kteří jedí kořeny trávy a vytvářejí i toxické plyny, které ničí sazenice.

Skupina amerických a namibijských zoologů v roce 2007 provedla výkopy a tuto hypotézu vyvrátila. Žádné termity totiž nenašli. I přes to, že do kruhů přidali živiny, tráva na nich pořád nerostla.

Britští botanici přišli s další verzí ohledně tajemných kruhů. Za vše prý může pryšec Euphorbia virosa, který roste v poušti Namibie a v jeho okolí. Tento dvoumetrový keř vypouští do půdy jedovaté látky. Jenže kruhy jsou na místech, kde tento keř není. A podle všeho ani nikdy nebyl.

Další verze vědců je ta, že kruhy vytvořily nějaké síly z vesmíru. Na Zemi sice občas dopadne nějaký ten meteorit, ale ten by údajně nemohl tolik kruhů vytvořit. V kruzích ale geologové nenašli žádnou látku, která by pocházela z vesmíru.

Záhadou je také to, že kruhy vznikají a potom také mizí. Chovají se, jako by byly živé. Vědci došli k závěru, že kruhy mají svoji životnost. Malé se dožívají 24 let a ty velké 75 let. Průměrná délka je ale 41 let. Když kruh zmizí, tak se znova objeví v období dešťů. A tak si vědci myslí, že se kruhy vytvářejí kvůli neznámé půdní houbě. Houba je totiž schopná vytvořit takovéto kruhy.