Že jeho strana se minule nedostala do sněmovny, nám bylo docela líto, s ekoterorismem sice dvakrát nesouhlasíme, ale Ondřej Liška aspoň věděl, co dělá, proč to dělá, mluvil celkem rozumně a ne naprázdno a navíc se na něj i příjemně koukalo.

Bohužel měl vedle sebe lidi typu Kateřina Jacques nebo Martin Bursík, kvůli nimž byla Strana zelených podruhé nevolitelná a zklamaní lidé proto sáhli k druhé a stejně mladé variantě, Věcem veřejným. Co se stalo poté, je nezapsatelná historie, jelikož nemáme tak dlouhé okénko pro tolik písmenek a navíc nás čtou i děti a mohli bychom ohrozit jejich mravní vývoj a koneckonců svůj taky.

Nezbývá proto než doufat, že stejného fatálního omylu poslat VV do sněmovny se už voliči nedopustí a kdo byť jen trochu cítí, že mu v těle koluje zelená krev, dá přednost Liškovi. Po tomhle volebním spotu totiž ani nebudete moct nic jiného dělat.

Liška se vykašlal na osmisetstránkové volební programy, ale rovnou nám zarapoval, o co mu vlastně jde. Jednoduše, bez vytáček a slovíčkaření. Videoklip s názvem „Barva tvýho hlasu“ tak zcela jasně vede mezi všemi těmi volebními spoty. A i když nám antikampaň přijde nefér, Liškovo strefování se do Babiše je náhodou velmi vkusné. A má to skrytou myšlenku.

Alegorie my rádi. A Lišku po tomhle kousku taky.