Zatímco kdysi bylo pro lidi podstatné, aby se o Vánocích radovali a setkávali, dnes řešíme, kde si půjčíme na všechny ty drahé dárky.

Je na čase zbrzdit a uvědomit si, v čem tkví skutečné „kouzlo Vánoc“.

Tyhle věci jste o našich nejmilejších svátcích možná nevěděli!

1. Vánoce nesouvisí přímo s narozením Ježíška, ale oslavy v této části roku byly u našich předků oblíbené ještě dávno před vznikem křesťanství. Označovaly se jako oslavy zimního slunovratu, který byl pro lidi kdysi velmi důležitý. Když se okolo 21. prosince začínal prodlužovat den a zkracovat noc, přibývalo světlo a teplo, byl to velký důvod k oslavě návratu slunce, které znamenalo nový začátek, život a úrodu.

2. Křesťanská církev se tyhle pohanské svátky sice snažila nejdříve zrušit, ale protože lidé se jich nechtěli vzdát, rozhodla se, že oblibu období slunovratu mezi lidmi využije pro šíření své víry, právě skrze narození svého spasitele.

3. Proč tedy oslavujeme narození Ježíše přesně 24. prosince? Vysvětlení je poměrně jednoduché. Jan Křtitel se narodil o letním slunovratu, Kristus byl počat o jarní rovnodennosti a musel se tedy narodit o zimním slunovratu – 25. prosince. Tento den byl i ve starém Římě významný, protože slunce nabíralo novou sílu, a tak to byl ten nejlepší den pro uctívání Krista.

4. Pro pravoslavnou církev, tedy například obyvatelé Bulharska, Ruska, Ukrajiny nebo Řecka, jsou hlavními dny svátků 6. a 7. leden. Pravoslavné Vánoce končí 19. ledna a další velkou událostí je svátek Kristova křtu.

5. O Vánocích slaví i židé. Svátky Chanuka se slaví osm dní, jejich začátek se každý rok mění podle židovského kalendáře, ale vždy připadá na naše vánoční období. Tento svátek je pro židy významný především tím, že své náboženství otevřeně prezentují ostatnímu světu, protože většina ostatních židovských svátků je uzavřená jen pro jejich společenství. Během Chanuky dostávají i židovské děti malé dárky.

6. První vánoční stromek byl v Česku vztyčen až v roce 1812, tedy před více než 200 lety. Stalo se tak v pražském Libeňském zámečku, kde jej nechal postavit tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich.

7. Zmínky o stromečku v domácnostech pocházejí až z konce devatenáctého století. Nebyl ale zdoben čokoládou a ozdobami jako dnes, nýbrž hlavně ovocem a pečivem. Vánoční stromeček se původně používal u starých Keltů právě při oslavách svátku Yule, který souvisí se slunovratem. K nám se dostal až později z Německa. Tam měl funkci ochrany, a proto se stavěl na vesnicích a ve městech.