Nápad zfilmovat zajímavý střet věhlasného herce, který nikdy nelže, a nechutného, samozvaného krále bulváru, který se lží živí až do té míry, že se lží sám stane, dostal Magnusek poté, co si uvědomil, že celý příběh může mít zcela jiné pozadí, ve kterém hraje hlavní roli milostný trojúhelník a neopětovaná láska Novotného k paní Vetché.

Scénář, který je volně inspirován nedávným nepravomocným rozsudkem městského soudu v Praze, v sobě nese prvky zrady, naděje, nenávisti a lásky tam mocné, že ji nezastaví ani Martin Veselovský.

Film začíná v okrajové části Prahy, odkud osmiletý Pavlík (na přímou intervenci Ondřeje Vetchého jeho dětskou verzi ztvární Jiří Krytinář) vyjíždí se svým otcem Petrem v roce 1989 na zápas fotbalové Amfory, kde poprvé spatří budoucí paní Irenu Vetchou, nádhernou samici, do které se i s absencí později přibyvších silikonů nešťastně zamiluje.

Krásná Vetchá logicky lásku osmiletého mrzáka neopětuje a dále má oči jen pro rtuťovitého herce, který jí učaroval i přes svou obsesi trávit třetinu dne tím, že sbírá odpadky či mlátí někoho, o kom si myslí, že odpadky nesbírá.

Jak Pavlík dospívá, a v tu dobu už paní Vetchou je zcela posedlý, uzrává v něm plán stát se buď popelářem, který bude tajně vysypávat obsah korby namísto spalovny různě po přírodě, aby se Vetchému pomstil, případně bulvárním novinářem, který Vetchého zesměšní před celým národem coby cizoložníka a své platonické lásce vmete brkem namočeným do kalamáře jasný argument svědčící o tom, že opětovat jeho lásku, mohla být tak mocná jako on, zatímco takto je jen zoufalou milenkou muže, kterému se dávno staly odpadky a jiné milenky manželkami, což se na radu přítele Vašuta snaží zoufale krýt celoživotním bojem s bulvárem, který si na něj ze strachu nikdy doopravdy netroufne, protože by dostal na hubu a ještě by se musel soudit.

V roce 2010 se Novotný konečně chopí příležitosti na Českých lvech, o kterých píše už jako mocný šéfredaktor a velvyslanec zla a lži za zeměkouli. Tam přijde desetiletí ve sklepě vyšívající a svůj osud odvržené stařeny oplakávající paní Vetchá po sérii plastických operací demonstrovat stoprocentnost svého manželství s mužem, který se krátce předtím v žádném případě nenechal bulvárem nachytat na pražském Žižkově s milenkou, a za milenku označí Novotného bulvár, přes protesty celé redakce a vlastně i branže, právě Vetchou.

A právě zde, v okamžiku, kdy se měl film zvrtnout do připodobnění k legendárnímu Rockymu, nastaly zásadní potíže při dotváření finální podoby scénáře. Vetchý, který nakonec bude ve filmu hrát sám sebe (jeho manželku představuje Dominika Mesarošová, a to jak v roce 1989, tak v současnosti), odmítal podobu scénáře, který se měl právě zde nejvíce odchýlit od reality. „Logicky jsem chtěl, aby příběh po vynesení rozsudku pokračoval Novotného ještě strašlivější pomstou,“ říká Magnusek, který ve filmu hraje hlavní roli soudce a střihne si i vedlejší roli Boha, a pokračuje: „Prostě jsem ho chtěl nechat dva roky dělat kliky, až zmužní natolik, že Vetchou, v té době již opět podváděnou, svede, vyspí se s ní za úplňku na řeporyjské skále, což je zdejší rituál souznění, a nakonec, jak je vyklikovaný, rozbije Vetchému držku za to, že zneužil zdravotních obtíží Novotného staršího a dovolil si mladého dát k soudu, což si normálně nedovolí nikdo. Vetchý nakonec s rozbitou hubou Novotnému přiznává i to, že má vlastně bulvár rád, ale to už je pozdě, neb pozoruje slavného bulvaristu, kterak si za svitu půlměsíce odvádí jeho budoucí bývalou ženu do své lžiredakce, aby ji tam doživotně prznil pod plakátem Ornelly Štikové, a Vetchému zbývají jen přelétavé a nevěrné milenky, neb i poslední kamarád, novinář Martin Veselovský, ke kterému se uchýlí s igelitkou a depresí, nepřenese přes srdce jeho celoživotní předstírání odebírání Respektu namísto Blesku a ve dveřích se jej dvěstěkrát zeptá "Jsi lhář, Ondřeji?“, líčí slavný režisér, který nakonec musel celou poslední třetinu filmu přepsat.

Snímek tak vrcholí pro Novotného až drastickou scénou u odvolacího soudu, který nařídí nikoli vydavatelství Spy, ale přímo Novotnému zaplatit bambilion a Vetchý si před ním navíc na odchodu odplivne a odváděje svou manželku, která není milenkou, protože spolu nespí, otáčí se na Novotného a spikleneckým mrknutím mu naznačuje, že ve skutečnosti samozřejmě spí s Vašutem a na Lvech byl s milenkou, kterou později tajně pojal za manželku, zatímco tu bývalou, kterou znal Novotný, zahrabal na skládce.

Celé dílo, jehož hlavním mediálním partnerem bude přes prskání Vetchého týdeník Sedmička a deník Blesk, půjde do kin o Vánocích. Souhlas se závěrečnou podobou scénáře dal nakonec i Novotný, který si ovšem vynutil scénu „setkání ve sprše po zápase Amfory“, kdy se Pavel v podání Krytináře sprchuje právě s Vetchým a ten si při pohledu na Novotného penis evidentně připadá jako mrzák, což je zdůrazněno titulkem i pro naprosté idioty „Pavel ho měl většího už v osmi“, nad čímž Vetchý mávl rukou, podepsal smlouvu a šel se dál věnovat rozhazování vysouzených peněz s milenkami, pardon manželkou, zatímco Novotný šel dům od domu přesvědčovat národ o tom, že Vetchý je lhář, což už mu prý tři z dvanácti tisíc partají uvěřily, ale znechutily jej doplňujícím dotazem, co s tím mají jako dělat.