Světová média čím dál častěji upozorňují na napětí mezi USA a KLDR. Prezident USA Donald Trump na včerejší tiskové konferenci uvedl: „Amerika je připravena na Severní Koreu vypustit ohnivou zlobu, jakou svět ještě neviděl.“

Zprávy z KLDR uvádí, že jejich program na výrobu nukleárních zbraní dokázal ovládnout klíčový proces při výrobě balistických střel s dalekým doletem. Severní Korea by byla podle vlastního tvrzení schopna napadnout takovouto raketou americkou půdu. Program se v poslední době dost urychlil jako důsledek Trumpových „provokací“ se sankcemi.

Čína se tohoto problému stále straní. Právě ona by měla být rozhodujícím faktorem v tomto konfliktu vzhledem k tomu, že je hlavním obchodním partnerem KLDR. Čínská vláda se do problému nechce nějak vměšovat a odmítá také upevňování sankcí proti svému obchodnímu partnerovi. Severní Korea dodává Číně černé uhlí jako jedinou komunitu, kterou je schopna poskytnout.

Na tuto problematiku jsme se zeptali bývalého bezpečnostního experta Andora Šándora. „Oba národy jsou si vědomy konfliktu, který by nastal po odpálení některé rakety. Není to první slovní přestřelka mezi Trumpem a Kim Čong-Unem. Oběma národům se do konfliktu nechce, protože by to destabilizovalo velký počet vztahů mezi jednotlivými státy, ale pořád si chtějí zachovat svou tvář. Kim Čong-Un nechce útočit na americké obyvatele přímo, raději pohrozí, že napadne ostrov Guam, na kterém má USA jednu z nejdůležitějších vojenských základen v Pacifiku. Nikdo neví, jestli není Kim Čong-Um blázen a nebo strategický expert,“ řekl.

Trump svými výroky překvapil i spoustu Američanů. Faktem je, že v taškařici se Severní Koreou je Trump víceméně sám. S Ruskem má USA kvůli nedávným sankcím pochmurné vztahy a Spojené národy se za něj také nepostavili.

„Severní Korea chce pouze získat status partnera a chce stejná práva jako ostatní země. Problémem je, že Kim Čong-Un zavřel dveře všem vyjednáváním, a tak je nějaké rozumné dorozumění v nedohlednu. Kim zkrátka nechce skončit jako Ukrajina, které v roce 1994 světové mocnosti v rámci Budapešťských dohod sebrali všechny jaderné zbraně, které se v zemi nacházely od rozpadu SSSR. Například Indie podobný proces nepodstoupila, protože tvrzení mocností "Dejte nám jaderné zbraně a my vám zaručíme nedotknutelnost“ už nikdo moc nevěří, a to je silné negativum," pokračoval Šándor.

„Nikdo neví, kam se celý problém bude ubírat. Zdali má opravdu vypuknout válka, to se dá těžko odhadnout. Může dojít k nějaké domluvě, ale to by Korea musela ustoupit nějakým opatřením a záleží na Kim Čong-Unovi, jestli se umoudří. Válku nechce ani jedna strana. Můžeme pouze spekulovat, jestli se opravdu USA nebo KLDR rozhodnou řešit tento konflikt vojensky,“ zakončil Šándor.

Budoucnost tohoto konfliktu je nejasná. Nepřímá hašteření dvou politiků budou pravděpodobně určitou dobu pokračovat, dokud společně nenaleznou nějaký kompromis.