Český televizní divák miluje dvě věci: seriály a vaření. Snad nikde jinde v žádné zemi totiž není taková koncentrace natvrdlých seriálů s dokola opakující se zápletkou a s názvy buď určujícími (Obchoďák, Ordinace, Ulice, Vinaři), nebo zeměpisnými (Doktoři od tam či jinam, Kriminálka tu a zde, Svatby v Benátkách).

Když se český průměrný divák dodívá na seriál, začne vařit. Vaří od rána do večera, vaří ve Snídani, pak v Sama doma, poté vaří v Prostřenu, v Televizních novinách a nakonec vaří ještě večer u Zdeňka, který umí říct deset vulgarit na větu čtvereční.

O víkendu pak vaří v Receptářích a v kutilských pořadech, když nevaří doma, jde vařit na náměstí se Šinkorovou a se Sapíkem. Vařečku jsou televizní produkce schopné narvat prostě všude, vsadíme se, že se brzy dočkáme v dalším pokračování Případů I. oddělení vraždy kuchaře, kterému mafie z vedlejší restaurace ukradne tajný recept.

Jenže lidí lačnících v Česku po vaření je moc (navíc s katastrofálními stravovacími návyky), zatímco profesionálů je málo, a tak to dopadá tak, že se kulinárním hrdinou stává každý, kdo má díru do obličeje, aby u toho taky mohl mluvit. No, i když…

1. Markéta Hrubešová

Amatérka, co si z koníčku udělala živnost a vaří do foodstylových magazínů, kde její recepty krásně nafotí a postříkají sprejem, aby studené bylo krásně orosené. Hrubešová má jako první Češka nyní svůj pořad na TV Paprika (tedy v dohledné době bude mít), ale na obrazovce vždycky jaksi ztrácí kouzlo. Dělá pornogastronomii a je u toho trochu nudná. Stačí nám jen fotky jejích jídel. Na pohled. Zkoušet se nám to nechce.

2. Ladislav Hruška

Tohle se nám taky nechce zkoušet, ale z jiného důvodu, než si myslíte. Nepřipadá nám to nechutné, jen si nepotrpíme na tohle „vesnické vaření“. Hrušku obviňují z toho, že dělá z české kuchyně Mimibazar, pravdou je, že Hruška sbírá jen to, co se vaří v domácnostech, a pak nám to ukazuje. Neječte tedy na něj. Když máte potřebu se zhnusit, zhnuste se spíš sami nad sebou. Vlastně je dobře, že je v televizi. Nastavuje totiž zrcadlo vám samým.

3. Jiří Babica

Prodavač lyží, který vaření degradoval až na úplné dno. Kvůli jeho ohromnému vlivu právě začali dělat lidé to, že nahrazovali kvalitní suroviny za levnější a potřebné suroviny za zbylé (když nemáte kachní játra, dejte tam paštiku z obchodu), takže i právě proto mohl vzniknout Láďa Hruška a jeho vaření v novinách. Je to jen vaše vina, vážení přátelé. Kde není kupce, není ani prodejce.

4. Zdeněk Pohlreich

Profesionál, kterého je radno poslouchat. Přestaňte fňukat, že vaří draze, vaří cenově naprosto normálně, zatímco vy žijete v roce 1986. Pohlreich se zhlédl v britském kuchaři Gordonu Ramseym a na české televize přivedl mutace jeho pořadů, kde lítá nádobí a vulgarity vzduchem. Jídlo v jeho podání je snadné, rychlé, moderní a je vařeno v trendy stylu dnešní uspěchané doby. Nadšeni jsou z něho hlavně muži.

5. Dita Pecháčková

Ta si hraje na emoce, nálady, vzpomínky a gastroporno. Jenže to je něco, co jsme už viděli před deseti lety u Nigelly Lawson, která se s jídlem mazlí, hlavně s čokoládou a s máslem, a do toho nám vypráví, jaké to v ní vyvolává pocity. Pecháčková má navíc strašlivý přízvuk, mluví přímo hrozivě a nepřináší divákovi znalému televizního vaření nic nového. Pokud se chcete pokochat ženskostí, krásou a doslova erotickými pohledy na jídlo, pusťte si raději Dobroty slečny Dahlové. Modelka Sophie Dahl dokáže během svého vaření sexuálně vzrušit i zapřísáhlou feministku.

6. Ivan Vodochodský

Nevypadá, ale je profesionál, kuchařem se totiž vyučil. Udělá vám gulášek a ptáčka, žebra občas podlije coca-colou, ale jinak to není ani ryba, ani rak. Neoslnil vlastní invencí nebo nápadem, jen vylepšuje vylepšené. Stejně jako Dita P. v televizi vůbec nechybí, protože je tu dost jiných výrazných osobností.

7. Emanuele Ridi

Veselý rodák z italské Elby, který vystudoval ekonomku, do Prahy přijel prodávat se svým otcem oblečení, ale nakonec zjistil, že mu to jde nejlíp u plotny. Manu vyrůstal v restauraci svého dědy a babičky, kde se motal kolem pánví a to mu určilo další životní cestu. Jeho pořad s Italem v kuchyni byl sice super, ale vrcholu dosáhla česká televizní gastronomie v pořadu Léto s Italem. Ridi se vrátil do Itálie, vařil na polní kuchyni a ukazoval českému knedlíkovi u televize speciality, historii, poučoval ho o místních zvyklostech, a právě proto to muselo skončit. Protože český Franta Flinta u lahváče by se mohl náhodou vzdělat, poučit a něco se naučit. Léto s Italem byl nejlepší doku-zábavný pořad u nás vůbec, právě proto měl malou sledovanost. Pokud nedokážete ani ocenit přejaté formáty z BBC, což je stanice, která to umí nejlépe, pak vám opravdu nepomůže nic a Babicu si skutečně zasloužíte.